Jaderná elektrárna v Jaslovských Bohunicích byla naší první. Šlo o ruský reaktor KS-150 s náplní přírodního neobohaceného uranu, vyprojektovaný před šedesáti lety, který nikde na světě neměli. Tento jaderný blok s názvem A1 představoval experiment, který měl ověřit funkčnost a výhodnost tohoto projektu. Generálním dodavatelem stavebních částí byl Hydrostav Bratislava, technologickou část elektrárny dodala společnost Škoda Plzeň a generálním projektantem byl Energoprojekt Praha. Reaktor byl sovětské konstrukce, ovšem vyrobený u nás. Přímo v zařízení se kompletovalo jaderné palivo, které bylo možné vyměňovat za provozu.
V letech 1970-1972 probíhaly neaktivní zkoušky, přifázování na elektrickou síť proběhlo 25.12. 1972.V průběhu pěti let, kdy byl blok A1 v provozu, byl více než třicetkrát neplánovaně odstaven. Zlom nastal po dvou poměrně vážných haváriích v letech 1976 a 1977, zaviněných jak jinak než lidmi, kdy byl provoz elektrárny A1 v roce 1977 ukončen.
V lednu 1976 došlo při výměně palivového souboru (za provozu) k neplnohodnotnému „uzamčení“ souboru v reaktoru, kdy byl následně tlakem chladiva soubor vystřelen do prostoru reaktorového sálu.
V únoru 1977 došlo k závažnější nehodě, která byla následně ohodnocena podle mezinárodní stupnice jaderných událostí stupněm INES 4. Havárie nastala opět po výměně souboru v reaktoru. Při přípravě čerstvého palivového souboru zaměstnanci důsledně nezkontrolovali nové palivo, obsahující nečistotu, která způsobila v reaktoru přehřátí a částečné natavení těžkovodní nádoby. Primární okruh byl silně kontaminován štěpnými produkty a díky mnoha netěsnostem na parogenerátoru byl částečně kontaminován i sekundární okruh. Aby se odtud dostala radioaktivita více či méně ven, je docela jednoduché. Podle některých zdrojů k tomu došlo a považují nehodu za ještě závažnější.
„Po japonských událostech ve Fukušimě se historie opakuje. Naši politici chtějí, abychom opět za každou cenu vynikali, ovšem tentokrát již nejdou s dobou, která tehdy ještě atomu přála, navíc obrovskou měrou přispěla totalita. Dnešní doba již dává, a to napříč planetou, od atomu ruce pryč. Protiatomový trend roste s přibývajícími jasnými protiargumenty. Zatím vůbec není pozdě na správné rozhodnutí, stačí jen zklidnit u nás doznívající atomové vášně. Tak jako přijde díky Slunci po zimě jaro, přijde jistě po šedesátileté atomové zimě jaro a mladá generace začne přemýšlet „selským“ rozumem, aby se správně zaselo,“ myslí si Pavel Vlček z OIŽP. Dodává, že tradiční atomovou generaci techniků musela nehoda velmi silně ovlivnit. Nic podobného se již totiž v ČR nepřihodilo. Jsou pamětníci, jako například směnový inženýr Ing. František Hezoučký, kteří byli při tom.
Další informace:
Mgr. Pavel Vlček, OIŽP – Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, tel: 777 006 241
Zdroj: atominfo.cz