Jaderná energie nadále ztrácí na významu. Její podíl na celosvětové výrobě elektřiny prudce klesá, jak ukazuje zpráva. A je dražší než ostatní zdroje energie.

Frankfurt – Jaderná energie by měla pomoci zachránit klima. Takový cíl si na klimatickém summitu OSN v Dubaji vytyčila nová aliance 22 zemí včetně USA, Kanady, Velké Británie a Francie. Současný vývoj tohoto zdroje energie je s tím v příkrém rozporu: V polovině roku 2023 bylo na celém světě připojeno k síti 407 reaktorů, což je o čtyři méně než o rok dříve a o 31 méně než na vrcholu 438 reaktorů v roce 2002. V roce 2022 podíl jaderné energie na celosvětové výrobě elektřiny dokonce klesl na nejnižší úroveň za zhruba čtyři desetiletí, jak vyplývá z nezávislé zprávy “World Nuclear Industry Status Report 2023″ zveřejněné ve středu (6. prosince). Obnovitelné zdroje energie nechaly jadernou energetiku z hlediska expanze daleko za sebou.
Výroba jaderné energie klesá – podíl nyní činí pouze 9,2 %.

Podle zprávy klesla v roce 2022 celosvětová výroba jaderné energie oproti předchozímu roku o čtyři procenta. Byl to nejprudší pokles od roku 2012, kdy Japonsko po Fukušimě odstavilo všechny své reaktory kvůli tamní supergeneraci. Bylo vyrobeno 2546 terawatthodin (miliard kilowatthodin). Podíl na celosvětové výrobě elektřiny tak činil pouze 9,2 %. Pro srovnání, nejvyšší úrovně bylo dosaženo v roce 1996 se 17,5 procenta. Současný podíl – na celkové výrobě elektřiny, která mezitím vzrostla – je tedy jen o něco málo vyšší než polovina.

Z bilance zprávy za uplynulá dvě desetiletí vyplývá, že zejména Čína se postarala o to, aby podíl jaderné energie ještě více neklesl. V letech 2003 až 2022 bylo na celém světě spuštěno 99 reaktorů a 105 vyřazeno z provozu, přičemž jen Čína byla zodpovědná za 49 opětovných spuštění reaktorů. Ve zbytku světa analýza zaznamenává čistý úbytek 55 bloků jaderných elektráren a pokles elektrické kapacity o 24 gigawattů, což odpovídá přibližně 16 velkým reaktorům typu Biblis.

Podle analýzy se jaderná energetika dostává pod stále větší tlak, protože zejména obnovitelné zdroje energie dokáží vyrábět elektřinu v průměru levněji – a to i včetně opatření nutných ke kompenzaci kolísavých výkupních cen větrné a solární energie. Na příkladu USA zpráva vypočítává: “Pokud k nedotovaným solárním a větrným elektrárnám v USA s celkovými náklady 45 až 130 amerických dolarů za megawatthodinu připočteme rychle se snižující náklady na vyrovnávání sítě (například na skladování nebo dodatečný nákup elektřiny), jsou tyto elektrárny stále levnější než nové jaderné elektrárny s průměrnou cenou 180 amerických dolarů za megawatthodinu.”
Projekty výstavby jaderných elektráren z veřejných prostředků

Zpráva poukazuje na to, že celosvětové investice do ekologických elektráren (bez vodních elektráren) dosáhly v roce 2022 nového rekordu 495 miliard dolarů, což je čtrnáctinásobek uváděných investičních rozhodnutí na výstavbu jaderných elektráren. “Samotné větrné a solární elektrárny vyrobily o 28 % více elektřiny než jaderné elektrárny a na výrobě elektřiny se podílely 11,7 %, zatímco podíl jaderných elektráren klesl na 9,2 %.”

Téměř všechny současné projekty výstavby jaderných elektráren jsou tedy realizovány státními podniky a/nebo financovány z veřejných prostředků. Kromě toho je již zhruba 45 procent celosvětové kapacity jaderných elektráren plně ve vlastnictví státu. Podle zprávy je nová výstavba proveditelná pouze s “masivními dotacemi”. Pro USA, zemi s nejvyšší současnou produkcí jaderné energie, se tyto dotace odhadují na přibližně 30 miliard dolarů do roku 2032.

Pokud jde o plány na malé modulární reaktory (SMR), které zastánci jaderné energetiky považují za příležitost k renesanci této formy energie, zpráva uvádí: “Aktualizace pro rok 2023 nenaznačuje žádný významný pokrok. V západním světě není ve výstavbě žádná elektrárna a žádný typ reaktoru nebyl plně certifikován pro výstavbu.”