Studie vídeňské univerzity BOKU: Havárie v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně by negativně ovlivnila velké území
2.8.2023 Kurier.at
Studie zpracovala možné vedlejší škody během bojových operací jako možný scénář.
Případné roztavení aktivní zóny reaktoru ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží v důsledku probíhajících válečných akcí by pravděpodobně mělo rozsáhlé následky pro větší části Ukrajiny a mohlo by zasáhnout i další východoevropské země.
Uvedl to ve středu na tiskové konferenci nevládní organizace Mezinárodní lékaři pro ochranu před jadernou válkou – International Physicians for the Prevention of Nuclear War (IPPNW) ve Vídni vedoucí Institutu pro bezpečnost a vědy o rizicích při vídeňské univerzitě BOKU Nikolaus Müllner.
Možný scénář
Pokud by alespoň jeden ze šesti reaktorů Záporožské jaderné elektrárny, která je od roku 2022 obsazena ruskými vojsky, uvolnil do okolí 20 % svého radioaktivního cesia-137, musel by být za uzavřenou zónu pravděpodobně prohlášen větší okruh v okolí elektrárny, a to s ohledem na úroveň kontaminace 1 480 kilobecquerelů na metr čtvereční, vysvětlil Müllner z Institutu pro bezpečnost při BOKU.
“Tato uzavřená zóna by se velmi pravděpodobně omezovala pouze na Ukrajinu. Mohly by se však vyskytnout povětrnostní podmínky s pravděpodobností jedna až tři promile, které by mohly vést k takové kontaminaci i v jiných zemích,” uvedl rakouský fyzik.
Ozáření volně žijících zvířat a hub
Desetkrát slabší ozáření cesiem-137, které by však mělo dopady na zemědělství a vedlo by ke kontaminaci volně žijících zvířat a hub, je však podle Müllnerova modelového výpočtu mnohem pravděpodobnější v mnohem větším regionu a také mimo Ukrajinu.
“S vysokou pravděpodobností by pak bylo zasaženo Rusko, také Moldavská republika, s tříprocentní pravděpodobností také malá část Polska, s jednoprocentní pravděpodobností Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a Česká republika,” vysvětlil vědec. V Rakousku je podle něj pravděpodobnost takové kontaminace v souvislosti s počasím 0,04 procenta.
Pozitivní: Pět záporožských reaktorů v režimu studené odstávky
Za pozitivní však odborník považuje skutečnost, že by se pět reaktorů v Záporoží nacházelo ve stavu studené odstávky a jeden reaktor by byl ve stavu horké odstávky. “To znamená, že člověk by měl až 15 nebo 20 dní na to, aby zasáhl, pokud se v reaktoru vyskytne problém,” vysvětlil. Přesto podle něj nelze vyloučit, že v případě válečných akcí na místě by krizové řízení nemuselo být možné a roztavení aktivní zóny reaktoru by se tak nedalo zabránit.
Fyzik ve svých úvahách s použitím údajů o počasí z let 1999 až 2009 předpokládal, že poškození jaderné elektrárny jako vedlejší důsledek válečných akcích bude pravděpodobnější variantou. S úmyslným zničením, například střelbou raket, jako scénářem neuvažoval. Toto hodnocení vojenských rizik provedlo Centrum ABC obrany rakouských ozbrojených sil, vysvětlil Müllner. “Vychází z toho, že zničení jaderné elektrárny není pro žádnou z válčících stran přínosem,” uvedl. Předpoklad úniku 20 procent radioaktivního cesia-137 z reaktoru odpovídá běžné, větší havárii za normálního provozu, dodal.
Odborník kritizuje, že se jednotlivé státy nedistancují od útoků na jaderné elektrárny v době války
Nevládní organizace Mezinárodní lékaři pro ochranu před jadernou válkou – International Physicians for the Prevention of Nuclear War (IPPNW), která vypracováním studie vídeňskou univerzitu BOKU pověřila, ve středu vyjádřila kritiku mezinárodního společenství. Zejména státy, které silně podporují mírové využívání jaderné energie, se dosud nedokázaly přimět k prohlášení, že útoky na jaderné elektrárny v době války jsou obecně nepřijatelné, uvedl programový ředitel IPPNW Charles K. Johnson.
“Tato nečinnost ohrožuje budoucnost jaderné energetiky, protože další jaderná katastrofa sníží ochotu všech zemí mít takto zranitelná zařízení na svém území bez jasné mezinárodní dohody o zákazu útoků na ně,” řekl Johnson, který přijel do Vídně jménem své nevládní organizace na přípravný výbor k probíhající revizní konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
Zdroj: