Výstavba nového jaderného zdroje v Dukovanech či Temelíně se jeví jako nesmyslná a v dnešní době také ekonomicky nevýhodná. Provoz jaderných zařízení s sebou nese stále větší hrozbu rizik. Například po Fukušimě se jaderné elektrárny dovybavovaly kvůli obavám ze staničního blackoutu, ke kterému může dojít kdekoli, mění se bezpečnostní situace i uprostřed Evropy. Ani po 60 letech provozu jaderných elektráren není jisté, jak a kde se uloží náplně stovek reaktorů. Naši politici přesto sní o další nadprodukci a vývozech elektřiny alespoň z jednoho nového jaderného zdroje.
Přitom i česká bezjaderná varianta je každým rokem reálnější. Nevím, zda to chtějí vědět politici, ale energetické firmy se na tuto variantu již začaly připravovat. Před dvaceti lety by nikdo neřekl, že dnes bude v Německu třetinu elektřiny vyrábět obnovitelné zdroje energie. Lidé a družstva tam již na mnoha místech demokraticky, nezávisle a hlavně čistě vyrábějí svoji elektřinu s podporou a ochranou státu.
Temelínskou elektřinu již 15 let vyvážíme, nevyrábí tedy elektřinu pro nás. Uzavřít by se ale v případě bezjaderné varianty měly nejdříve Dukovany, protože postrádají silnou betonovou temelínskou obálku.
Na celém jaderném cyklu (těžba, výroba, likvidace a odpad) lze těžko najít čistotu obnovitelných zdrojů. Při uvádění Černobylu do provozu se tvrdilo, že je zcela bezpečný. Po Fukušimě se muselo vylepšit mnoho jaderných elektráren, které byly do té doby považovány za téměř bezpečné. Největší hrozbou jsou materiály, ve kterých probíhá štěpná reakce. Jde o vyhořelé palivo. Čím méně u nás bude atomového odpadu, tím menší bude riziko v budoucnu. Proto bychom již neměli stavět nové jaderné zdroje a výzkum by se měl spíše zaměřit na zajištění vysoké účinnosti fotovoltaiky a akumulace energie.
Další informace:
Mgr. Pavel Vlček, tel: 777 006 241