Tisková zpráva OIŽP

Rizika jaderné energetiky

18.prosince 2023

Čtenářský článek Gabriely Reitingerové, OIŽP

V poslední době se opět ozývají hlasy, volající po rozvoji jaderné energetiky. Využívání jaderné energetiky však přináší různá nemalá rizika, která oprávněně vyvolávají obavy u veřejnosti i odborníků. Shrňme si nejzávažnější rizika, spojená s jadernou energetikou.

1. Jaderné havárie: Historie nás učí o katastrofách jako jsou Černobyl (1986) a Fukušima (2011), které měly za následek uvolnění radioaktivních materiálů do okolního prostředí. Tyto havárie mají, jak dějiny ukázaly, dlouhodobé dopady na zdraví lidí a ekosystémy.

2. Radioaktivní odpad: Jaderné reaktory produkují vysoce radioaktivní odpad, který zůstává nebezpečný po statisíce let. Řešení pro jeho dlouhodobé bezpečné skladování jsou náročná a stále předmětem debat a výzkumu.

3. Zneužití jaderného materiálu pro výrobu jaderných zbraní: Technologie obohacování uranu nebo zpracování vyhořelého jaderného paliva dává možnost zneužití jaderného materiálu pro výrobu jaderných zbraní

4. Jaderná elektrárna jako cíl útoku ve válečné situaci: Nedávné dění na Ukrajině, konkrétně především v jaderné elektrárně Záporožská, ukázalo, jak zranitelná mohou být jaderná zařízení ve válečné situaci. Záporožská se podle informací MAAE (Mezinárodní agentury pro jadernou energii) za posledních několik měsíců opakovaně ocitla na hranici jaderné havárie, která by mohla ohrozit velká území Evropy.

5.Ekologická zátěž způsobená těžbou a zpracováním uranové rudy – viz. Například Jihočeský závod MAPE Mydlovary

………

Pokud bychom se zastavili u bodu dvě, tedy u problematiky dlouhodobého zabezpečení jaderného odpadu, a trochu ho dále rozvinuli, nabízí se hned několik výzev nebo otázek k zamyšlení, s tímto úkolem spjatých:

Zabezpečení jaderného odpadu v hlubinném úložišti na dobu stovek tisíc let je technologicky a inženýrsky velmi náročný úkol, který vyžaduje důkladné plánování a předvídání možných rizik na velmi dlouhé časové období. Hlubinná geologická úložiště jsou odborníky považována za nejbezpečnější a nejtrvalejší způsob, jak izolovat vysoce radioaktivní odpad od biosféry.

Při navrhování těchto těchto úložišť se však musí mimo jiné zohlednit následující faktory:

. **Geologická stabilita zvolené lokality**: Vybrané místo musí být geologicky stabilní, aby nedocházelo k pohybům zemské kůry, které by mohly úložiště poškodit nebo způsobit únik radioaktivity.

. **Hydrogeologické podmínky**: Důležité je také zajistit, aby podzemní vody nemohly pronikat do úložiště s jaderným odpadem. Zajistit, aby voda nepronikala do jaderného úložiště na dobu stovek tisíc let, je jedním z hlavních výzev při navrhování hlubinných úložišť pro vysoce radioaktivní odpad. Zde jsou některé z hlavních prvků, které se používají k minimalizaci rizika pronikání vody:

Vhodnost lokality**: Jedním z nejdůležitějších kroků je pečlivý výběr lokality, kde je geologicky stabilní prostředí s minimálními riziky zemětřesení, povodní, vulkanické aktivity nebo jiných přírodních událostí. Preferovány jsou oblasti s nízkým výskytem podzemních vod a s geologickými formacemi, které mají nízkou propustnost pro vodu.

Geologické bariéry**: Stabilní horninové formace: Výběr vhodného geologického prostředí je základem pro zajištění bezpečnosti úložiště. Stabilní horninové formace, jako jsou granit, sopečný tuf, sůl nebo hlína, mohou efektivně omezit pohyb vody.

Hloubka: Umístění úložiště v hlubokých geologických vrstvách

Avšak pro lidstvo snad největší výzvou je otázka dlouhodobého předávání informací o úložištích vyhořelého jaderného paliva a jaderného odpadu.. Je to proto, že bezpečnost těchto úložišť musí být zajištěna na velmi dlouhé časové období, které bude přesahovat i desetitisíce let.

V této souvislosti se zmiňuje například trvalé označení úložiště: Vytvoření fyzických markerů a památníků, které by upozorňovaly na přítomnost úložiště a jeho potenciální nebezpečí. Tyto markery by měly být navrženy tak, aby odolaly erozi a povětrnostním vlivům.

Je však skutečně možné něco takového po takto dlouhou dobu zajistit?

…….

Pokud se jenom trochu zamyslíme nad některými z výše uvedených aspektů a rizik, spojených se získáváním elektřiny z jaderných elektráren, automaticky se nabízí otázka, proč je lidstvo ochotné tato všechna rizika dobrovolně podstupovat s vědomím, že existují jiné možnosti, jak efektivně, čistě a bezpečně elektřinu získávat.