Vrabci si už v počínajícím jaru cvrlikají, že atomové plány nejsou přirozeným, udržitelným a v dnešní době ani rozumným doplňkem energetické výroby. Tři čtvrtě století je atom na světě a během takové doby by se již každé průmyslové odvětví mělo stát normálním. Atom však brzy budou vynášet do nebes jen poslední mohykáni.
Proč si to myslím? Nový jaderný blok musí v každém případě podporovat stát. Morálně i finančně. Poslední údaje o ztrátách státní pokladny v souvislosti s virovou pandemií svědčí o podobném objemu, který je třeba na výstavbu jednoho nového atomového reaktoru. Technologii rozumí jen velmi málo lidí, kteří jsou těžko nahraditelní. To se týká i zcela běžného provozu a běžné výměny paliva. Postupně jsou přijímána proti virové nákaze přísnější opatření, aby byly jaderné provozy Dukovan i Temelína dále udržitelné. Kapacity armády i policie, které patří ke složkám, ochrany jádra, nejsou nevyčerpatelné. A vše toto ještě po pětasemdesáti letech rozvoje potřebuje jaderná udržitelná technologie budoucnosti, jak zde často slyšíme?
Virová epidemie však komplikuje nejen provoz, dokonce velmi komplikuje výstavbu již téměř hotových jaderných bloků, jak se dnes ukazuje na Slovensku.
Pokud bude slunečné jaro i léto, máme k dispozici kvalitní desinfekci proti viru, ale i další nevyužitou a stále levnější energii. Budeme muset ještě nějakou dobu počkat, než konečně pochopí jaderní příznivci, že s pomocí jejich vysněné nepřirozené cesty daleko nedojdeme.
Pavel Vlček, předseda OIŽP, tel.: 777006241