Na konci září 2020 zveřejnila Spolková společnost pro konečné ukládání odpadů BGE, která je pověřená hledání vhodného úložišťového místa v Německu, průběžnou zpráv.

Podle jednoho z pozorovatelů celého procesu zahrne BGE do procesu vyhledávání také regiony v Bavorsku, o kterých si nikdo nemyslel, že by přicházely v úvahu.

V expertních kruzích to znamená, že to může v zásadě postihnout všechny regiony severně od Dunaje.

Již 18 let je Martin Behringer starostou Thurmansbangu v okrese Freyung/Grafenau. Po celou tuto dobu svého starostování je konfrontován s tím, že že by mohlo být konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu z německých jaderných elektráren přece jenom postaveno v Bavorském lese. Například v květnu 2011, když se německá vláda rozhodla nejen definitivně odstavit všechny jaderné elektrárny v zemi, ale i začít s výběrem vhodného místa pro stavbu konečného jaderného úložiště zcela od začátku. Tímto rozhodnutím o novém začátku celého vyhledávacího procesu bude stát na seznamu automaticky také Saldenburgský granit, který u nás máme,“ stěžoval si tehdy Behringer. Podle nové průběžné zprávy se mají tyto jeho obavy nyní potvrdit.

Nás pozorovatel, který chce zůstat v anonymitě, sdělil, že tato průběžná zpráva BGE se postará o poprask. A sice z toho důvodu, že BGE chce nyní do vyhledávání lokalit zahrnout všechny bavorské regiony – jednak ty, o kterých se v minulosti již diskutovalo jako o možných úložišťových lokalitách jako Bavorský les nebo Fichtelgebirge, ale i ty, o kterých si dosud nikdo nemyslel, že by přicházely v úvahu. Z expertních kruhů pak zní, že by se to mohlo dotknout v zásadě všech regionů severně od Dunaje. To je podivuhodné, protože patří ke krédu jednoho každého dosavadního bavorského ministra životního prostředí, že v Bavorsku není jediný region, který by přicházel do úvahy pro budoucí stavbu jaderného úložiště. V koaliční smlouvě CSU a Svobodných voličů je jasně stanoveno: „Jsme přesvědčeni o tom, že v Bavorsku neexistuje žádné vhodné místo pro konečné jaderné úložiště.“

Bavorská vláda přitom argumentovala s odvoláním na geology tím, že granit od Bavorského lesa až po Fichtelgebirge je příliš rozpukaný a propouštěl by tak vodu. Tak by nebyl naplněn minimální požadavek při hledání vhodného místa pro úložiště, a sice, že takové místo musí bát vodotěsný.

Mezitím však byla vydána v roce 2017 zvláštní legislativní úprava, vztahující se ke granitovému podloží. Podle této nové úpravy je možné zahrnout do hledání úložišťových lokalit i horninu, která není zcela vodotěsná. Předpokladem je, že lze této vodotěsnosti dosáhnout dalšími „technickými nebo geotechnickými bariérami“.