14.8.2021 OO Nachrichten Karoline Ploberger

Čtyři lokality v České republice stále bojují proti stavbě hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na svém území. V sobotu se tucet Hornorakušanů zúčastnil protestního pochodu

Pačejov / Maňovice – „Naším cílem je zdravá krajina bez jaderného úložiště,“ stojí na ceduli a dalších plakátech v malé vesničce Maňovice, vzdálené cca. 67 kilometrů od rakouské hranice. Tyto cedule zde najdete na plotech, zdech domů, také na obecním úřadě – pochybnosti o přesvědčení zdejších obyvatel, kteří by měli být dotčeni stavbou jaderného úložiště, zde určitě mít nebudete. Místní lidé jsou zde jednoznačně proti úložišti, a to i přesto, že více než polovina občanů ČR je pro využívání jaderné energie v zemi.

Původně na seznamu dotčených lokalit bylo devět území v ČR. Nedávno stát zredukoval tento počet na čtyři lokality – patří k nim právě také Pačejov / Maňovice v lokalitě Březový potok. „Šance, že nebudeme vybráni jako finální lokalita, je 75%ní. Jsem hrdá na to, že naši obyvatelé se stále staví na odpor proti tomuto záměru státu. Jaderné úložiště představuje riziko pro naše děti, vnoučata i pravnoučata a mnoho dalších generací,“ řekla Lenka Kotlářová, starostka obce Maňovice.

„Zdá se to jako nejjednodušší cesta, nechat rychle zmizet jaderný odpad pod zem,“ říká odborník v oblasti jaderné energetiky a předseda českobudějovického spolku Calla Edvard Sequens, „ale je zde mnoho dlouhodobých rizik, které by měly být zohledněny. Jedná se o odpad, který zůstane radioaktivní několik set tisíc let a představuje tak riziko pro člověka i životní prostředí.“

Žádná země zatím od stavby první jaderné elektrárny v roce 1954 nenašla uspokojivé řešení dlouhodobého nakládání s vyhořelým jaderným palivem. Geologická stabilita podloží na dobu až jednoho miliónu let je pouze jedním z faktorů, důležitých pro výběr vhodného místa pro stavbu hlubinného úložiště, ve kterém má být vyhořelé jaderné palivo z jaderných elektráren trvale a bezpečně uloženo. Zvolená lokalita musí být také odolná proti vniknutí vody, přehřátí a dalším rizikům.

„Problémem je označení míst, kde se budou nacházet hlubinná jaderná úložiště, pro tisíce dalších generací. Ačkoli jsme v dnešní době dosáhli velkého technického pokroku, můžeme si i dnes pouze domýšlet, jak před více než 4.500 lety Egypťané stavěli své pyramidy. V našem případě se jedná o vysoce radioaktivní odpad. Budoucí rizika dnes odhadneme pouze velmi těžko,“ říká Herbert Stoiber, mluvčí spolku Atomstopp Atomkraftfrei leben z Horního Rakouska.

Podpora z Horního Rakouska

Již po dvacáté se v sobotu konal v lokalitě Březový potok protestní pochod z Pačejova nádraží do Maňovic. Rodiny, mládež, ale také lidé důchodového věku z blízkých obcí se účastnili tohoto 3 kilometrového pochodu, společně s nimi také tucet Hornorakušanů. S přesvědčením nesli své vlajky, deštníky, oblečeni v tričkách s jasným poselstvím: Jaderná energetika klimatu nepomůže.“

„Účastnili jsme se kvůli našim dětem a vnoučatům, abychom jim mohli přenechat zdravou krajinu.“ shodují se Doris a Leo Pirafellner z Lince Urfahru.

Podle informací Edvarda Sequense mají nyní začít v jednotlivých lokalitách geologické průzkumy. Na podzim se bude v Parlamentu diskutovat o zákonu k úložišti. Rozhodnutí o finální lokalitě se očekává v roce 2028 – a sice o dva roky dříve, než se původně plánovalo. „Před námi je pět opravdu náročných let, ale nesmíme se vzdávat, dodal Sequens.