logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok 1.blok JE Temelin pracuje na plny vykon stav temelina 2.blok 2.blok JE Temelin nepracuje pro vymenu paliva-do konce srpna


Petice Chytrá energie

Když se řekne dotace, část veřejnosti reaguje bez ohledu na souvislosti podrážděně. Důvodů by se našlo více: neefektivní rozdělování prostředků ze státní i unijní kasy, aféry, skandály, spekulace… Zkusme se ale podívat konkrétně na oblast fotovoltaiky a společně se zamyslet, jestli dotace v tomto případě smysl mají, nebo ne.

Včera a dnes, ne nutně zítra

S faktem, že bez dotací by výroba solární energie rostla výrazně pomaleji, se dá těžko polemizovat. Nebýt této podpory, byly by panely možná dodnes věcí hrstky fanoušků jako před dvaceti třiceti lety. To ovšem vůbec neznamená, že budeme fotovoltaiku dotovat vždy.

Ztrátová je totiž v prvních letech ledajaká technologie, která po zavedení běžného provozu začne vydělávat a zařadí se mezi standardní, všeobecně přijímaná řešení. Stejně se to mělo s jádrem. To stalo pevnou součástí energetického mixu poté, co státy východního i západního bloku během studené války investovaly obrovské sumy do svých nukleárních programů.

Na kolik nás přijde jádro

Jako zadotovaná je dnes jaderná energie životaschopná. Otázka podpory se ale znovu otevírá vždy, když se má jakákoli jaderná elektrárna stavět či rozšiřovat.

Nejedná se sice o běžnou formu dotací, můžeme si ale být jistí, že tak jako tak jdou potřebné prostředky z kapes daňových poplatníků, kteří náklady platí ve formě zvyšujících se účtů za elektřinu. Za nimi stojí garantovaná výkupní cena za každou vyprodukovanou kilowattu, navyšovaná o inflaci. Stačí vzpomenout na Temelín, který nás stál téměř 100 miliard korun. Podobný scénář by se mohl opakovat i teď, bude-li nová vláda trvat na rozšíření Temelína či Dukovan.

Ceny přitom jasně ukazují, že odpovídající výrobní kapacitu bychom mohli získat levněji a bezpečněji, kdybychom prostředky nasměrovali do větrníků a solárních panelů. Nemluvě o tom, že podobné projekty se zpravidla nejen prodražují, ale i protahují v řádu let a desetiletí.

Kupříkladu spuštění finské elektrárny Olkiluoto se neustále odsouvá a zpoždění oproti původnímu plánu se dnes odhaduje nejméně na 10 let. Ve skluzu se ocitl také projekt výstavby dvou nových bloků britské elektrárny Hinkley Point, u níž se investiční náklady pohybují kolem 1,5 bilionu korun a stále rostou. Projekt výstavby severoamerické elektrárny VC Summer, který stál v přepočtu zhruba 200 miliard korun, zase zkrachoval úplně.

kolik stojí megawatthodina elektřiny?
JÁDRO (je HINKLEY POINT) 92,5 libry (přibližně 2 680 Kč)
vítr (8/2017, srn) 43 eur (přibližně 1 110 Kč)
slunce (6/2017, srn) 57 eur (přibližně 1 470 Kč)

Slunce dává energii, ale i práci

Jádro a uhlí se s fotovoltaikou nemohou měřit ani v otázce socioekonomického přínosu: mezinárodní agentura pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) vyčíslila, že fotovoltaika vytvořila ve světě přes 3 miliony pracovních míst. Konkrétně ve Spojených státech pak mezi lety 2009 a 2015 rostla desetkrát rychleji než zbytek amerického hospodářství.

V Německu zaměstnává fotovoltaika 30 000 pracovníků, obnovitelné zdroje celkem pak přes 300 000, zatímco těžba uhlí nabízí práci jen 30 000 lidem. Kvůli útlumu těžby klesají počty horníků nejen v Německu (o 90 % za posledních 30 let), ale také v již zmíněných Spojených státech (přibližně o 70 % za posledních 30 let).

Nestabilní situace panuje rovněž v naftařských společnostech. Ty v letech 2015 a 2016 propustily přinejmenším 440 000 lidí, z toho 40 % ve Spojených státech.

Zdroj ilustrace: IRENA

Prominuté externality

Na rozdíl od obnovitelných zdrojů navíc provoz jaderných a uhelných elektráren přináší nepoměrně citelnější dopady na životní prostředí i na kvalitu života. Tyto tzv. externality se v nákladech často nezohledňují a zhusta se majitelům odpouštějí.

Notoricky známý je u nás problém rekultivace hnědouhelných pánví. Jen na řešení škod vzniklých před listopadem 1989 vlivem těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji dá český stát 18 miliard. Likvidace ekologické zátěže obecně nás za posledních šestadvacet let vyšla na 60 miliard, dalších 30 miliard si ještě připlatíme.

O něco méně se ví o tom, že ze státního rozpočtu doplácíme na těžbu uranu na Českolipsku, která skončila více než před dvaceti lety. Za rekultivaci této lokality dá český stát přes 50 miliard.

Pojištění na pět promile možných škod

V neposlední řadě je pak zajímavé vědět, že těžká havárie jaderné elektrárny by podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) způsobila škody v minimální výši 1,5 bilionu korun, což fukušimská katastrofa překonala více než trojnásobně. Pojistná částka se však omezuje na nicotný zlomek: v souladu se stávající legislativou nepřesahuje odpovědnost provozovatele v České republice 8 miliard korun, tedy pět promile možných škod.

Tento rozpor může mít v praxi pro stát velmi nepříjemné důsledky. Jeden příklad za všechny: necelých 100 milionů korun musejí zaplatit tisícům obětem katastrofy ve Fukušimě nejen firma TEPCO, ale také japonská vláda.

Výčitky týkající se dotací na adresu fotovoltaiky tedy nejsou neopodstatněné, stejně tak ale nejsou úplně spravedlivé. Energetický sektor obecně žije z dotací a vedle toho, jak doplácíme na jádro a s ním spojená rizika, se výdaje na obnovitelné zdroje jeví prakticky zanedbatelné.

Totéž bychom ostatně mohli říct o uhlí a ropě, zejména pokud započítáme, že podle studií Světové zdravotnické organizace (WHO) umírá na následky znečištění ovzduší 7 milionů lidí ročně a nespočet dalších trpí kvůli spalování fosilních paliv dýchacími chorobami, rakovinou či jinými zdravotními problémy.

Dotace na fotovoltaiku hradí znečišťovatelé

Zdá se tedy správné, že rozpočet programu Nová zelená úsporám, z nějž se dotuje rozvoj domácí fotovoltaiky, plynou z prodeje emisních povolenek. Jinak řečeno, malou fotovoltaiku u nás nedotuje ani stát, ani unijní rozpočet, nýbrž mezinárodní znečišťovatelé.

Prostředky získané prodejem povolenek se nadto vynakládají smysluplně, a to hned ze dvou důvodů. Jednak proto, že prodej povolenek má za cíl snížit spotřebu uhlí a ropy, což malé solární elektrárny splňují, jednak proto, že Nová zelená úsporám má jasné, jednoduché a transparentní podmínky. Podmínky programu, určeného pro rodinné a bytové domy, totiž stanoví, že úspěšný žadatel musí spotřebovat přinejmenším 70 % vlastní energie sám, čímž se zabraňuje spekulacím a napomáhá efektivním úsporám.

Půjde to i bez dotací

Ještě jednou bych se rád vrátil k myšlence z úvodu. Osobně se domnívám, že fotovoltaika a nově také bateriové technologie, jež energii ze slunce umožňují skladovat, při svých prvních krůčcích podporu potřebují, ale že se na rozdíl od jiných zdrojů bez ní už brzy obejdou. Vždyť málokteré jiné odvětví se může pochlubit tím, že zatímco výkonnost technologie prudce roste, pořizovací ceny klesají meziročně i v řádu desítek procent, a to zejména díky vývoji, výzkumu, inovacím a masivním investicím do výroby.

Z tohoto vývoje mám upřímnou radost. Nicméně proti dotacím a priori nejsem a vítám, že Nová zelená úsporám od září na instalaci fotovoltaiky nově přispívá až 155 000 Kč, poněvadž takové navýšení dovolí, aby si na technologii sáhl větší počet zájemců. Těch by se přitom nenašlo málo: z nedávném průzkumu společnosti Bohemia Energy vyšlo, že čtyři pětiny majitelů rodinných domů mají zájem do fotovoltaiky investovat. A jestliže díky dotaci zlevnila nejmenší souprava na 69 000 Kč, může si dnes fotovoltaiku dovolit prakticky každý.

Do budoucna bych ve svém podnikání chtěl nechat dotace stranou, a tím pomoct s napřímením zvláštních podmínek, jež zatím v energetice panují. A s ohledem na současné ukazatele se zdá, že se mi toto přání už brzy splní: českým domácnostem by se při stávajícím tempu rozvoje technologie měly panely i akumulátory vyplatit bez dotací už v roce 2025.

Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-POWER

Zdroj: https://www.s-power.cz/

Pavel 26.10. 2017

Související příspěvky

  • No related posts found
Jaderny transport do JE Temelín

Protesty v Německu:

[caption id="attachment_5732" align="alignnone" width="300" caption="Jaderny transport do JE Temelín"][/caption] Kontroverzní jaderný ...

15_09_14_12_20_je_temelin

Jižní Afrika zasta

Jižní Afrika oznámila, že nebude stavět ruské jaderné elektrárny. Ruský ...

Rudi

Horní Rakousko prot

Horní Rakousko – Zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober ...

Schweiz-AKWs

Švýcarský student

Pro svou samostatnou dlouhodobou práci si švýcarský student zvolit opravdu ...

Isar-Nemecko

Německo: Jaderné e

Některé jaderné elektrárny snižují výkon, protože teplota v řekách je ...

jaderne bloky+znak

Dostavba jádra má

Nejen v Česku se protahují přípravy na dostavbu jaderných bloků. ...

Fessenheim-Francie

Problémy francouzsk

Uvedení nové francouzské jaderné elektrárny Flamanville do provozu se zpožďuje ...

Rudi

Evropský soudní dv

Velká nevole odpůrců jádra: Rakouská žaloba proti státním příspěvkům Velké Británie ...

Fessenheim-Francie

Odstavení jaderné

Francouzská energetická firma EdF měla původně v plánu svou starou ...

cattenom3

Američtí vědci po

Vědci americké univerzity Carnegie Melon Pittsburgh očekávají, že i v ...

Dron Greenpeace

Greenpeace nasměrov

Tato akce měla podle Greenpeace poukázat na extrémní zranitelnost budov ...

Kinder-aus-Tschernobyl-in-Hannover

Černobylské děti

Ca. 500 chlapců a dívek z blízkého okolí havarované jaderné ...

Endlager-Deutschland

Finsko: První kone

Helsinki – V mnoha zemích se od jaderné energetiky odstupuje. ...

energetika

NEC konference: Jade

Horní Rakousko / Praha – Jaderný odpad. Nikdo ho nechce, ...

jaderne palivo

Stovky jaderných tr

Německá spolková vláda informuje: od roku 2011 bylo v německých ...

Fessenheim-Francie

Francie: Dva roky od

Ve francouzské jaderné elektrárně Fessenheim se má v pátek po ...

Paks

Žaloba proti jadern

Lucembursko – Před dvěma týdny podalo Rakousko svou žalobu proti ...

radioaktive-fasser

Německé město Han

Hanau – Německé město Hanau (ve spolkové zemi Hessensko) se ...

jaderne palivo2

Defektní palivové

Brunsbüttel / Kiel (dpa) – 13 defektních palivových tyčí z ...

Endlager-Deutschland

Německo: Bund Natur

Podle bavorského spolku Bund Naturschutz (BN) je ohrožena bezpečnost jaderných ...

Asse-sklad

Německo požaduje v

Waldshut – Německá spolková vláda požaduje od sousedního Švýcarska vstřícnost ...

Paks

Rakousko podá žalo

Rakouská ministryně Köstinger chce proti rozšiřování maďarské jaderné elektrárny postupovat ...

Isar-Nemecko

Německo: jaderná e

Po téměř 34 let provozu zastavuje blok B německé jaderné ...

radioaktive-fasser

Německo: Dozorný

Berlín – Šéf Dozorného úřadu pro hledání jaderného úložiště varoval ...

Endlager-Deutschland

Německo: Úložišt

Rozruch v Sieku u Hamburku: Obec s 2.000 obyvateli by ...

cernobyl_sarkofag_novy

Ukrajina: Práce na

Závěrečné práce na obří ochranné obálce nad ruinou havarovaného jaderného ...

japonsko_vlajka

Jaderné elektrárny

Jsou v japonských reaktorech vestavěny také sporní kovy od firmy ...

Japonsko-elektrarny-mapa

Bezpečnostní důvo

Japonsko chce definitivně odstavit dva ze svých jaderných reaktorů. Jejich ...

Kernkraftwerk Fukushima nach Bränden und Explosionen

Vyprošťovací prá

V poškozené japonské jaderné elektrárně Fukušima se opožďují práce spojené ...

Endlager-Deutschland

Němci pochybují o

V Německu v těchto dnech oficiálně začalo hledání konečného úložiště ...

e-mail:
    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ