logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok 1.blok Temelína pracuje na plný výkon stav temelina 2.blok 2.blok Temelína pracuje na plný výkon


Petice Chytrá energie

J.Bohunice_svařování vrchlíku reaktorové nádoby

Autor: Manfred Kriener

Historie velkých jaderných katastrof začíná v říjnu 1957 velkým požárem britského rektoru na plutonium Windscale I (dnes známý jako Sellafield). A končí – prozatím – havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima v březnu 2011. Mezitím došlo v roce 1976 k částečnému tavení paliva v Harrisburgu, USA a v roce 1986 k explozi v Černobylu. Došlo ale také k dalšímu incidentu s částečným roztavením aktivní zóny reaktoru, který zůstává povětšinou přehlížen: a sice ve slovenské jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice A1, dne 22.února 1977.
Následky této těžké nehody nebyly dosud zcela zvládnuty, likvidace havarovaného reaktorového bloku stále nebere konce. „Je to tragédie,“ říká inženýrka Luba Kupke – Šipošová, která s železnou vytrvalostí sleduje břídilství na havarovaném reaktoru: „Chybí zde odborníci, chybí peníze, chybí znalosti. Provozovatel elektrárny je vždy a znovu překvapen skutečností.“

Co ale inženýrku Kupke nejvíce rozčiluje, je neustálé zamlčování další nehody v Bohunicích, která je slovenskými odpůrci jádra označována jako „třetí havárie“: Dne 12.května 1991 se zbořil nakládací jeřáb, když se zaměstnanci snažili o vyjmutí ještě pohyblivých palivových článků z částečně roztaveného reaktoru.

„Tato práce je extrémně náročná,“ vysvětluje specialista na likvidaci jaderných reaktorů Michael Sailer z Öko Institutu ve Freiburgu. Reaktor A1 byl první těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým. Palivo se nenacházelo pospolu v tlakové nádobě, ale bylo v reaktoru rozmístěno ve 148 kanálech, přičemž konstrukce reaktoru umožňovala výměnu paliva za provozu pomocí zavážecího stroje. V reaktoru bylo také umístěno 40 regulačních tyčí. Palivové elementy byly vyrobeny z kovového uranu a opatřeny slitinou hořčíku a berylia. Palivové a jejich obaly se při nehodě částečně roztavily. Jak lze takovou nataveninu z reaktoru vyjmout? Záření je tak vysoké, že by člověka v její blízkosti zabila ve zlomku sekundy.

Při třetí nehodě spadly radioaktivní sutiny a palivový materiál do reaktorové haly. Kromě toho zaplavilo velké množství vysoce radioaktivní chladicí vody zařízení a dostalo se do spodních vod. „O tomto dramatickém incidentu, při kterém došlo k těžkému radioaktivnímu zatížení zaměstnanců, se dodnes mlčí.“ říká Kupke Šipošová.

Úředník tehdejšího českosloveského jaderného dozoru jí neoficiálně sdělil nejdůležitější informace o této nehodě. Pár informací o nehodě se nachází v oficiální zprávě, která byla před několika lety předložena do procesu EIA (hodnocení dopadů na životní prostředí) k pracím na odstavení reaktoru. Tato zpráva má optimistický název: „Uvedení jaderné elektrárny A1 do radiačně bezpečného stavu.“

V této zprávě se uvádí, že k další realizaci prací na odstavení reaktoru jsou nezbytné „dekontaminační práce v reaktorové hale“, protože tam v roce 1991 došlo k „havárii s palivem a s dalším zařízením“. Po havárii se zřejmě zaměstnanci elektrárny snažili pomocí dálkově ovládaných robotů vysoce radioaktivní sutiny odstranit. To se však, jak shrnuje Sdružení lékařů proti atomové energie, zcela nepodařilo.

Po třiceti letech úklidových prací se stal reaktor A1 symbolem slovenské energetické a atomové politiky. Země v 70-ých letech minulého století zcela propadla tehdejší jaderné euforii a je až dodnes zajatcem tohoto starého paradigmatu. V Bohunicích a v další slovenské JE v Mochovcích vyrábí čtyři jaderné reaktory elektřinu, která v minulém roce kryla 54,2% roční spotřeby Slovenska.

Tím má Slovensko po Francii druhý největší podíl výroby jaderného proudu na světě. Svým podílem by se dokonce mohla postavit na špici tohoto žebříčku, pokud by se někdy v budoucnu dokončily a spustily dva rozestavěné bloky v Mochovcích. Ale i zde stejně jako na jiných místech v Evropě, například ve Finsku a Francii, došlo k obrovskému nárůstu stavebních nákladů a obrovským posunům v časovém harmonogramu, jak říká pařížský odborník v oblasti energetiky Mycle Schneider. Schneider se svým vědeckým týmem každoročně bilancuje ve své zprávě World Nuclear Industry Status Report postupující úpadek jaderné branže.

Aktuální stav projektu Mochovce III a IV: Pět let zpoždění a 2 miliardy euro navíc oproti původním plánům. Po opětovném posunu termínů mají být uvedeny oba nové bloky do provozu v roce 2018. Ale zřejmě asi ani tento termín nebude platný. Od roku 2008 se každoročně zveřejňují nová čísla a nové termíny dostavby.

Před 30 lety, 27.června 1987, se začalo se stavbou obou těchto nových bloků v Mochovcích. Po pádu železné opony a politických změnách se plány na stavbu změnily a stavební práce se v Mochovcich v letech 1993 až 2008 pozastavily. Opětovné práce na blocích začaly 3.prosince 2008.

Odpůrci jádra upozorňují na to, že se bloky v Mochovcích nachází na geologicky nestabilním základě – oblast je ohrožena zemětřesením a leží v bezprostřední blízkosti spící sopky Putikov vršok. Tyto námitky však nikdo nebere vážně – ani provozovatel elektrárny, ani povolovací úřady.

Slovenská jaderná energetika je dávno zprivatizována. Vlastnické podíly a investiční sumy se sem a tam přesouvají mezi bývalou energetickou distribuční firmou Slovenske elektrarne (SE) a italským koncernem Enel. Firma Enel v roce 2005 převzala většinovým vlastnickým podílem SE. Italové si od jaderné elektřiny slibovali lukrativní obchody. Nyní by nejraději zase z projektu vystoupili, nemohou se však vyvázat ze svých smluv.

Se svým jaderným kurzem je Slovensko zářným příkladem toho, jak jaderná energetika a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nejdou dohromady. Vedle jaderných elektráren zajišťují dalších 34% výroby tamní elektřiny uhelné a vodní elektrárny. Fotovoltaika a větné elektrárny, které v Německu zajišťují 40% výroby elektřiny, dělají na Slovensku dohromady pouze 2%.

Mezitím pohlcuje likvidace odstavených jaderných reaktorů obrovské sumy peněz. Kromě zmíněného havarovaného reaktoru A1 se v Jaslovských Bohunicích musí demontovat a zlikvidovat také zbývající dva bloky Bohunice 1 a Bohunice II, odstavené v letech 2006 a 2008. Malá země jakou je Slovensko je tak finančně beznadějně přetížena, EU musí na likvidaci těchto zařízení poskytovat nemalou finanční pomoc. Slovensko se tak v roce 20101 rozhodlo, že získá až 70 miliónů eur ročně na likvidaci těchto tří jaderných bloků pomocí zvýšené ceny za elektřinu přímo od občanů. V loňském roce se takto získalo 65 miliónů euro. Ve studii EU s názvem „Nuclear decomissioning: Management of costs and risks“ se pro Slovensko pro roky 2003 a 2025 zmiňují náklady na odstavování reaktorů ve výši 1,14 miliard euro, z nichž musí EU sama nést 200 miliónů euro.

Především likvidace jaderné ruiny reaktoru A1 bude Slovensko finančně zatěžovat ještě dlouho. Původně se slibovalo, že likvidační práce skončí v roce 2023, kdy se počítalo s uvedením místa do stavu „zelené louky“. Ale ani mladší pracovníci na likvidaci reaktoru nevěří, že se podaří blok zlikvidovat ještě za jejich života. „Jenom se smějí, když s nimi mluvím o časovém plánu,“ říká odpůrkyně jádra Kupke – Šipošová. Dřívější technický ředitel František Hezoučký je přesvědčen o tom, že se likvidační práce protáhnou daleko za rok 2050.

Na papíře je projekt odstavování reaktoru A1 v Jaslovských Bohunicích velkolepě naplánovaná operace, rozdělená přesně do pěti oddílů, které mají být dokončeny v roce 2033. Realita však ukazuje, že nebude možné tyto plány časově dodržet. Stále ještě nejsou dokončeny práce z fáze I, jejímž cílem je dosažení radiologicky bezpečného stavu. Tohoto stavu se očividně ještě nedosáhlo. Ve strategickém papíru slovenského ministerstva průmyslu se uvádí, že „se stále objevují nové skutečnosti o charakteru a složení radioaktivních látek“. Jako přednostní cíle uvádí tento papír odstínění radiace a „zlepšení radiační situace pro personál“.

Také budoucí uložení radioaktivního materiálu není dosud vyřešeno. Slovensko disponuje pouze konečným úložištěm pro nízko a středně aktivní odpady a musí velké části vysoce radioaktivního odpadu provizorně meziskladovat v lokalitě Bohunice. „Tak se stávají Bohunice beznadějně přeplněným konečným skladem,“ dodává Kupke – Šipošová. Kvůli tomuto přeplnění muselo být zřízeno další provizorní úložiště v blízkosti Bohunic a nedaleko města Hlohovec. Jaderný odpad na vandru.

Ale proč v Bohunicích vlastně před 40 lety došlo k závažné jaderné nehodě? Při návštěvě německé delegace byla vlastní příčina, která se zmiňuje v neoficiálních rozhovorech, jasně řečena: Na vině byl sjezd Komunistické strany v roce 1977. Výkon reaktoru A1 byl krátce před nehodou snížen na minimum, aby se mohlo doplnit nové jaderné palivo.

Nové palivové elementy se musí před svým zavezením řádně očištěny, protože leží k silikátovém gelu, něco na způsob kočičího steliva, aby se do něj absorbovala vlhkost. Na toto očištění však bylo v roce 1977 málo času, protože reaktor měl – jako velká socialistická vymoženost – v době sjezdu Komunistické strany včas opět pracovat na plný výkon. Protože čistící práce neproběhly řádně, došlo k tomu, že sáčky se silikátovým gelem praskly a ucpaly přístup chladicí vody. V důsledku toho došlo k přehřátí a poté k částečnému tavení aktivní zóny reaktoru.

Z příkladného reaktoru, konstruovaného firmou Škoda, který měl demonstrovat nezávislost na velkém bratrovi Sovětském svazu, se tak stal po 4,5 letech, během kterých reaktor asi dva roky vyráběl elektřinu, zářící miliardový hrob.

Zdroj:

Německé vydání Le Monde diplomatique, 8.6.2017

Překlad: Gabi Reitingerová , OIŽP z.s.

Pavel 31.08. 2017

Související příspěvky

  • No related posts found
Kernkraftwerk Fukushima nach Bränden und Explosionen

Vyprošťovací prá

V poškozené japonské jaderné elektrárně Fukušima se opožďují práce spojené ...

Endlager-Deutschland

Němci pochybují o

V Německu v těchto dnech oficiálně začalo hledání konečného úložiště ...

4_Vedeni_VVN

Německo: do provozu

Po více než 10 letech plánování a stavbě se uvádí ...

Isar-Nemecko

Německo: anti-atomo

Lingen - Několik stovek lidí demonstrovalo v sobotu v Lingenu ...

cattenom3

Ve francouzské jade

Výstupní kontrola odstranila radioaktivní prach, který zjistila v oblasti týlu ...

Isar-Nemecko

Firma Vattenfall inf

Brunsbüttel - Německá jaderná elektrárna Brunsbüttel se má bourat. Provozovatel, ...

radioaktivni znak

Výtržnosti při an

Nancy - Při demonstraci odpůrců plánovaného konečného úložiště jaderného odpadu ...

jaderne bloky+znak

Dvě plánované jad

Jaderná elektrárna „Virgil C.Summer“ v Jenkinsville v americkém státě Jižní ...

Paks

Poslanec EU podal ž

Paks/Štrasburk - Maďarský evropský poslanec Benedek Javor podal žalobu s ...

fuku_2016_letecky_pohled

Fukušima: snímky r

Útvary podobné lávě se nachází na dně reaktorové nádoby, mezitím ...

Fukushima-palivo

Japonsko: robot hled

Poloha roztaveného paliva v ruinách jaderné elektrárny je i po ...

Protestmarsch

Pačejov - Maňovice

Plní odhodlání se i letos účastnili občané tradičního protestního pochodu ...

radioaktive-fasser

Německo: obce u jad

Neckarwestheim - Německé obce, na jejichž katastrálním území se nachází ...

cattenom3

Německý poslanec Z

Sárský poslanec německého Spolkového sněmu za Zelené Markus Tressel vidí ...

JE-Francie

Francie: ministr ži

Francie by mohla podle slov tamního ministra životního prostředí Nicolase ...

Fessenheim-Francie

Německé ministerst

Německé ministerstvo životního prostředí vítá plány Francie, podle nichž chce ...

Kernkraftwerk Fukushima nach Bränden und Explosionen

Robot s názvem „M

Firma Toshiba vyvinula ve spolupráci s Mezinárodním výzkumným institutem ...

černobyl-obalka

Černobyl byl posti

Mnoho firem po celém světě bylo postiženo novým útokem hackerů. ...

radioaktive-fasser

Německá loď s jad

První loď s kontejnery s vyhořelým jaderným palivem z odstavené ...

Solarni panely

V Německu se vyráb

Solární elektřina získává v Německu na významu. V květnu vyrobila ...

jaderne bloky+znak

Také Jižní Korea

Jižní Korea odstavuje nejstarší jaderný reaktor v zemi. To je ...

černobyl-obalka

Dovolená v černoby

Ukrajina zřídila 31 let po havárii jaderné elektrárny Černobyl ve ...

radioaktive-fasser

Německo: Obec Necka

Obrigheim - I přes odpor ekologických aktivistů schválil „Spolkový úřad ...

Mochovce

Vysoké hodnoty tric

Global 2000 požaduje odebrání provozní licence pro jadernou elektrárnu Bratislava / ...

bioplyn

Rakouský protest: k

Provozovatelé rakouských bioplynek požadují férové podmínky pro bioplynové stanice a ...

penize

Jaderné elektrárny

Nová německá studie ukazuje, že jaderné elektrárny v německém sousedství ...

radioaktive-fasser

Shromáždění prot

V obci Grametten (okres Gmünd) na české hranici demonstrovalo v ...

Asse-sklad

Německo: aktivisté

Remlingen - Společným shromážděním v Remlingenu si ekologové připomněli začátek ...

Isar-Nemecko

Demontáž německé

Provozovatel německé jaderné elektrárny Isar I. Firma Preussen Elektra v ...

Deutschland-AKWs

Německo: demonstran

Kritici jaderné elektrárny Gundremmingen opětovně požadovali rychlé odstavení jejích obou ...

e-mail:
    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ