logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok 1. blok Temelína pracuje stav temelina 2.blok 2. blok Temelína nepracuje - vymena paliva do poloviny srpna


Chytrá energie

J.Bohunice_svařování vrchlíku reaktorové nádoby

Autor: Manfred Kriener

Historie velkých jaderných katastrof začíná v říjnu 1957 velkým požárem britského rektoru na plutonium Windscale I (dnes známý jako Sellafield). A končí – prozatím – havárií v japonské jaderné elektrárně Fukušima v březnu 2011. Mezitím došlo v roce 1976 k částečnému tavení paliva v Harrisburgu, USA a v roce 1986 k explozi v Černobylu. Došlo ale také k dalšímu incidentu s částečným roztavením aktivní zóny reaktoru, který zůstává povětšinou přehlížen: a sice ve slovenské jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice A1, dne 22.února 1977.
Následky této těžké nehody nebyly dosud zcela zvládnuty, likvidace havarovaného reaktorového bloku stále nebere konce. „Je to tragédie,“ říká inženýrka Luba Kupke – Šipošová, která s železnou vytrvalostí sleduje břídilství na havarovaném reaktoru: „Chybí zde odborníci, chybí peníze, chybí znalosti. Provozovatel elektrárny je vždy a znovu překvapen skutečností.“

Co ale inženýrku Kupke nejvíce rozčiluje, je neustálé zamlčování další nehody v Bohunicích, která je slovenskými odpůrci jádra označována jako „třetí havárie“: Dne 12.května 1991 se zbořil nakládací jeřáb, když se zaměstnanci snažili o vyjmutí ještě pohyblivých palivových článků z částečně roztaveného reaktoru.

„Tato práce je extrémně náročná,“ vysvětluje specialista na likvidaci jaderných reaktorů Michael Sailer z Öko Institutu ve Freiburgu. Reaktor A1 byl první těžkovodní reaktor chlazený oxidem uhličitým. Palivo se nenacházelo pospolu v tlakové nádobě, ale bylo v reaktoru rozmístěno ve 148 kanálech, přičemž konstrukce reaktoru umožňovala výměnu paliva za provozu pomocí zavážecího stroje. V reaktoru bylo také umístěno 40 regulačních tyčí. Palivové elementy byly vyrobeny z kovového uranu a opatřeny slitinou hořčíku a berylia. Palivové a jejich obaly se při nehodě částečně roztavily. Jak lze takovou nataveninu z reaktoru vyjmout? Záření je tak vysoké, že by člověka v její blízkosti zabila ve zlomku sekundy.

Při třetí nehodě spadly radioaktivní sutiny a palivový materiál do reaktorové haly. Kromě toho zaplavilo velké množství vysoce radioaktivní chladicí vody zařízení a dostalo se do spodních vod. „O tomto dramatickém incidentu, při kterém došlo k těžkému radioaktivnímu zatížení zaměstnanců, se dodnes mlčí.“ říká Kupke Šipošová.

Úředník tehdejšího českosloveského jaderného dozoru jí neoficiálně sdělil nejdůležitější informace o této nehodě. Pár informací o nehodě se nachází v oficiální zprávě, která byla před několika lety předložena do procesu EIA (hodnocení dopadů na životní prostředí) k pracím na odstavení reaktoru. Tato zpráva má optimistický název: „Uvedení jaderné elektrárny A1 do radiačně bezpečného stavu.“

V této zprávě se uvádí, že k další realizaci prací na odstavení reaktoru jsou nezbytné „dekontaminační práce v reaktorové hale“, protože tam v roce 1991 došlo k „havárii s palivem a s dalším zařízením“. Po havárii se zřejmě zaměstnanci elektrárny snažili pomocí dálkově ovládaných robotů vysoce radioaktivní sutiny odstranit. To se však, jak shrnuje Sdružení lékařů proti atomové energie, zcela nepodařilo.

Po třiceti letech úklidových prací se stal reaktor A1 symbolem slovenské energetické a atomové politiky. Země v 70-ých letech minulého století zcela propadla tehdejší jaderné euforii a je až dodnes zajatcem tohoto starého paradigmatu. V Bohunicích a v další slovenské JE v Mochovcích vyrábí čtyři jaderné reaktory elektřinu, která v minulém roce kryla 54,2% roční spotřeby Slovenska.

Tím má Slovensko po Francii druhý největší podíl výroby jaderného proudu na světě. Svým podílem by se dokonce mohla postavit na špici tohoto žebříčku, pokud by se někdy v budoucnu dokončily a spustily dva rozestavěné bloky v Mochovcích. Ale i zde stejně jako na jiných místech v Evropě, například ve Finsku a Francii, došlo k obrovskému nárůstu stavebních nákladů a obrovským posunům v časovém harmonogramu, jak říká pařížský odborník v oblasti energetiky Mycle Schneider. Schneider se svým vědeckým týmem každoročně bilancuje ve své zprávě World Nuclear Industry Status Report postupující úpadek jaderné branže.

Aktuální stav projektu Mochovce III a IV: Pět let zpoždění a 2 miliardy euro navíc oproti původním plánům. Po opětovném posunu termínů mají být uvedeny oba nové bloky do provozu v roce 2018. Ale zřejmě asi ani tento termín nebude platný. Od roku 2008 se každoročně zveřejňují nová čísla a nové termíny dostavby.

Před 30 lety, 27.června 1987, se začalo se stavbou obou těchto nových bloků v Mochovcích. Po pádu železné opony a politických změnách se plány na stavbu změnily a stavební práce se v Mochovcich v letech 1993 až 2008 pozastavily. Opětovné práce na blocích začaly 3.prosince 2008.

Odpůrci jádra upozorňují na to, že se bloky v Mochovcích nachází na geologicky nestabilním základě – oblast je ohrožena zemětřesením a leží v bezprostřední blízkosti spící sopky Putikov vršok. Tyto námitky však nikdo nebere vážně – ani provozovatel elektrárny, ani povolovací úřady.

Slovenská jaderná energetika je dávno zprivatizována. Vlastnické podíly a investiční sumy se sem a tam přesouvají mezi bývalou energetickou distribuční firmou Slovenske elektrarne (SE) a italským koncernem Enel. Firma Enel v roce 2005 převzala většinovým vlastnickým podílem SE. Italové si od jaderné elektřiny slibovali lukrativní obchody. Nyní by nejraději zase z projektu vystoupili, nemohou se však vyvázat ze svých smluv.

Se svým jaderným kurzem je Slovensko zářným příkladem toho, jak jaderná energetika a rozvoj obnovitelných zdrojů energie nejdou dohromady. Vedle jaderných elektráren zajišťují dalších 34% výroby tamní elektřiny uhelné a vodní elektrárny. Fotovoltaika a větné elektrárny, které v Německu zajišťují 40% výroby elektřiny, dělají na Slovensku dohromady pouze 2%.

Mezitím pohlcuje likvidace odstavených jaderných reaktorů obrovské sumy peněz. Kromě zmíněného havarovaného reaktoru A1 se v Jaslovských Bohunicích musí demontovat a zlikvidovat také zbývající dva bloky Bohunice 1 a Bohunice II, odstavené v letech 2006 a 2008. Malá země jakou je Slovensko je tak finančně beznadějně přetížena, EU musí na likvidaci těchto zařízení poskytovat nemalou finanční pomoc. Slovensko se tak v roce 20101 rozhodlo, že získá až 70 miliónů eur ročně na likvidaci těchto tří jaderných bloků pomocí zvýšené ceny za elektřinu přímo od občanů. V loňském roce se takto získalo 65 miliónů euro. Ve studii EU s názvem „Nuclear decomissioning: Management of costs and risks“ se pro Slovensko pro roky 2003 a 2025 zmiňují náklady na odstavování reaktorů ve výši 1,14 miliard euro, z nichž musí EU sama nést 200 miliónů euro.

Především likvidace jaderné ruiny reaktoru A1 bude Slovensko finančně zatěžovat ještě dlouho. Původně se slibovalo, že likvidační práce skončí v roce 2023, kdy se počítalo s uvedením místa do stavu „zelené louky“. Ale ani mladší pracovníci na likvidaci reaktoru nevěří, že se podaří blok zlikvidovat ještě za jejich života. „Jenom se smějí, když s nimi mluvím o časovém plánu,“ říká odpůrkyně jádra Kupke – Šipošová. Dřívější technický ředitel František Hezoučký je přesvědčen o tom, že se likvidační práce protáhnou daleko za rok 2050.

Na papíře je projekt odstavování reaktoru A1 v Jaslovských Bohunicích velkolepě naplánovaná operace, rozdělená přesně do pěti oddílů, které mají být dokončeny v roce 2033. Realita však ukazuje, že nebude možné tyto plány časově dodržet. Stále ještě nejsou dokončeny práce z fáze I, jejímž cílem je dosažení radiologicky bezpečného stavu. Tohoto stavu se očividně ještě nedosáhlo. Ve strategickém papíru slovenského ministerstva průmyslu se uvádí, že „se stále objevují nové skutečnosti o charakteru a složení radioaktivních látek“. Jako přednostní cíle uvádí tento papír odstínění radiace a „zlepšení radiační situace pro personál“.

Také budoucí uložení radioaktivního materiálu není dosud vyřešeno. Slovensko disponuje pouze konečným úložištěm pro nízko a středně aktivní odpady a musí velké části vysoce radioaktivního odpadu provizorně meziskladovat v lokalitě Bohunice. „Tak se stávají Bohunice beznadějně přeplněným konečným skladem,“ dodává Kupke – Šipošová. Kvůli tomuto přeplnění muselo být zřízeno další provizorní úložiště v blízkosti Bohunic a nedaleko města Hlohovec. Jaderný odpad na vandru.

Ale proč v Bohunicích vlastně před 40 lety došlo k závažné jaderné nehodě? Při návštěvě německé delegace byla vlastní příčina, která se zmiňuje v neoficiálních rozhovorech, jasně řečena: Na vině byl sjezd Komunistické strany v roce 1977. Výkon reaktoru A1 byl krátce před nehodou snížen na minimum, aby se mohlo doplnit nové jaderné palivo.

Nové palivové elementy se musí před svým zavezením řádně očištěny, protože leží k silikátovém gelu, něco na způsob kočičího steliva, aby se do něj absorbovala vlhkost. Na toto očištění však bylo v roce 1977 málo času, protože reaktor měl – jako velká socialistická vymoženost – v době sjezdu Komunistické strany včas opět pracovat na plný výkon. Protože čistící práce neproběhly řádně, došlo k tomu, že sáčky se silikátovým gelem praskly a ucpaly přístup chladicí vody. V důsledku toho došlo k přehřátí a poté k částečnému tavení aktivní zóny reaktoru.

Z příkladného reaktoru, konstruovaného firmou Škoda, který měl demonstrovat nezávislost na velkém bratrovi Sovětském svazu, se tak stal po 4,5 letech, během kterých reaktor asi dva roky vyráběl elektřinu, zářící miliardový hrob.

Zdroj:

Německé vydání Le Monde diplomatique, 8.6.2017

Překlad: Gabi Reitingerová , OIŽP z.s.

Pavel 31.08. 2017

Související příspěvky

  • No related posts found
Fessenheim-Francie

Francie zůstává z

Francie nadále vyrábí více než 70% své elektřiny v jaderných ...

Endlager-Deutschland

Lucembursko je proti

Lucemburská vláda odmítá belgické plány na stavbu konečného úložiště jaderných ...

jaderne bloky+znak

Jachs: „Jaderná e

Freistadt /Rakousko – 34.výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl Letošní výročí ...

Deutschland-AKWs

Německo: Zelení po

Zelení v německém Spolkovém sněmu požadují, aby se až do ...

chernobyl_pozar_3

Horor bez konce: Rad

Špatné zprávy z Ukrajiny: Ukrajina informovala v neděli o nárůstu ...

energetika

Nová zpráva němec

Analýza, publikovaná ve zprávě DIW 11/2020 o aktuální likvidaci a ...

krsko

Zemětřesení v Cho

Klagenfurt – Velké starosti v rakouské zemi Korutany vyvolalo nedávné ...

Atomkraftwerke-Japan

Deváté výročí h

Jak informovala česká média, Japonsko v tomto týdnu uctilo památku ...

sudy

Německo: Protesty p

Würgassen – Záměr stavby centrálního skladu radioaktivních odpadů z celého ...

Fessenheimmm

Francie: Jaderná el

Po dlouholetých protestech je konečně odpojována od sítě služebně nejstarší ...

sudy

Německo: Hledání

Na konci září 2020 zveřejnila Spolková společnost pro konečné ukládání ...

ekologie

Německo bude více

Mezinárodní energetická agentura chválí ochranu klimatu v Německu. Klade si ...

demonstrace-traktory

Německo: Odpůrci j

Gorleben – Odpůrci jádra v Dolním Sasku opět vyzývají k ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Evropský komisař T

Frans Timmermans je v Evropské komisi zodpovědný za nedávno schválený ...

zelena planeta

Jaderná energetika

Ten, kdo se přimlouvá za údajně bezpečné budoucí jaderné reaktory, ...

Papež Frantisek

Papež František zp

Po otázce jaderných zbraní se papež František při své návštěvě ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Konečné uskladněn

Ani 70 let po nastartování jaderné energetiky neexistuje nikde ve ...

DIGITAL CAMERA

Proti rozšiřován

Němečtí Zelení požadují od německé spolkové vlády, aby se jasně ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rakousko: Köstinger

Česká republika chce podle slov českého ministra průmyslu a obchodu ...

Uloziste

Problémy s uskladn

Remlingen – V úložišti jaderného odpadu v německém Asse u ...

JE-Evropa

Francouzský provozo

U stavebních komponent jaderných elektráren se měl vyskytnout výrobní problém. Paříž ...

OZE

Význam jaderné ene

Jaderná energetika je stále častěji zmiňována jako možná alternativa pro ...

ekologie

Německo: Obnoviteln

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny se v druhém ...

fukushima

Japonsko zvažuje vy

Skladovací kapacity pro kontaminovanou vodu z Fukušimy pomalu dochází. ...

Atomkraftwerke-Japan

Nový japonský mini

Nový japonský ministr životního prostředí Šinjiro Koizumi si přeje, aby ...

Gundremmingen

Mnohé jaderné reak

Podle německé zelené političky chybí u celkem 18 jaderných reaktorů ...

Dukovany

Staré jaderné blok

Poté co Evropský soudní dvůr v uplynulých dnech označil prodloužení ...

Anschober

Hornorakouský zemsk

Na „nebezpečné vyhrožování“ provozovatele jaderné elektrárny Temelín, firmy ČEZ, si ...

mapa-ulozist

Nabídka peněz za u

Česká vláda chce přesvědčit obce penězi/ nabídka peněz vyvolala nevoli ...

Dukovany

Česká republika ch

Česká republika bude dál rozvíjet jadernou energetiku. „Není žádná jiná ...

    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ