logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok 1.blok JE Temelin pracuje na plny vykon stav temelina 2.blok 2.blok JE Temelín pracuje na plný výkon


Petice Chytrá energie

Elektromobily po dlouhých letech přestávají být nepraktickým statusovým symbolem. Při výběru příštího auta budete vážně zvažovat, jestli má být ještě na benzin nebo naftu, anebo už jen do zásuvky.

Chcete jeden argument hned na úvod? Legendární Volkswagen Golf má svou elektrickou verzi od roku 2014. Původně měla dojezd sto devadesát kilometrů. Nedávno přišla na trh druhá generace s dojezdem až tři sta kilometrů.

Technologie tedy za tři roky pokročila o sto deset kilometrů na (papírovém) dojezdu. Cena přitom zůstává stejná: 960 tisíc korun.

Elektromobily se zatím nekupují právě kvůli tomu, že ujedou málo a stojí moc. Třetí častou výtkou je řídká síť dobíjecích stanic. Kdo by chtěl drahé auto, které nedojede ani z Prahy do Brna a na jehož nabití se navíc musí čekat minimálně půl hodiny? Tak zní klasický šťouch vůči elektromobilitě.

Automobilky pracují na tom, aby se tomu všemu mohly brzy vysmát.

Nemají na vybranou. Do výroby vozů s nízkými emisemi je tlačí například regulace Evropské unie nebo nařízení čínské vlády.

Už v roce 2025 má být například podle odhadů mladoboleslavské Škody každé čtvrté nové auto v Evropě elektromobil. Nemusíme hned hledět do budoucnosti, stačí se podívat na sever: Norsko je na této úrovni díky státní podpoře už dnes.

ŠKODA 1000 MW

Koncerny se elektromobily už vyrábět naučily, boj se teď vede o jejich zdokonalení. V roce 2020 se má první auto na elektrický pohon objevit i v nabídce Škodovky, jedné z posledních větších automobilek světa, která auta na elektřinu neprodává. Její vůz, jehož prototyp pod názvem Vision E představila na dubnovém autosalonu v Šanghaji, má mít dojezd pět set kilometrů. Dosáhne tak na metu, která je běžná u aut s klasickými pohony. Studie z Číny je křížencem SUV a kupé a podle šéfa automobilky Bernharda Maiera bude elektromobil, který Škoda začne za tři roky prodávat, vypadat hodně podobně. Škoda ho umí vyrobit už dnes, prototyp je funkční, automobilka ale zatím nedokáže nabídnout dostupnou cenu. To se má v příštích třech letech změnit. V roce 2025 pak slibuje Škoda výběr z až čtyřech různých elektromobilů.

Na proud důrazně nastoupil i mateřský Volkswagen, který žehlí pověst po emisních podvodech známých jako dieselgate. Právě z jeho technologií bude Škoda vycházet. Dnes má VW v nabídce vedle golfu také malé městské auto e-Up. V roce 2020 chce začít prodávat kompletně nový elektromobil, který nebude jen „odvozeninou“ existujících modelů na fosilní paliva. Právě to, že auto bude od začátku budované pro pohon na elektřinu, má pomoct k dojezdu až šest set kilometrů. Cena míří na úroveň lépe vybaveného golfu, tedy nad hranici půl milionu korun. V roce 2025 chce být Volkswagen s jedním milionem prodaných elektromobilů lídrem trhu. Bylo by to skoro dvakrát tolik, kolik elektromobilů loni prodaly všechny automobilky dohromady.

PRVNÍ TESLA POD MILION

Ikonou současné elektromobility jsou právě vozy od začátku navržené jako auta na elektřinu. Modely S a X od Tesly začínají na ceně zhruba dvou milionů korun. Jsou to velká, luxusní auta. Právě proto se do nich vejdou baterie, které jsou schopné vůz přemístit o pět set kilometrů.

„Takovou kapacitu budou nabízet ve svých vozidlech do tří let všichni výrobci,“ říká Jaromír Marušinec, předseda Asociace elektromobilového průmyslu. Podle něj jsou už připraveny i nové technologie baterií, například lithium-síra, se kterými by šlo dosahovat pohádkových dojezdů přes tisíc pět set kilometrů. „V autech se začnou objevovat zhruba za pět let,“ dodává Marušinec. Baterie v dnešních elektromobilech jsou lithiovo-iontové. Stejné, jaké máte třeba v mobilu.

Ale zpět k Tesle. Ta chce své elektromobily

prodávat širšímu okruhu zákazníků. V druhé půlce tohoto roku proto začne s výrobou nového Modelu 3, jehož cena by měla poprvé v historii značky klesnout pod milion, i když jen o desítky tisíc korun. Dojezd na jedno nabití má být kolem tří set kilometrů.

A že lidé o takové elektromobily zájem mají, to dokládá počet předobjednávek. Tesla jich eviduje přes tři sta tisíc. Jde přitom o automobilku, která v prvním čtvrtletí roku 2017 vyrobila jen pětadvacet tisíc aut. Zájemci o nový vůz si na něj tedy počkají ještě dlouho, i když zakladatel a spolumajitel Tesly Elon Musk slibuje, že už do dvou let bude jeho firma schopna vyrábět půl milionu vozů ročně.

HALÉŘE ZA KILOMETR

V Česku zůstávají elektromobily na silnicích unikátem. V zemi s pěti miliony aut jezdilo na konci roku 2016 podle statistiky Asociace elektromobilového průmyslu přesně 992 vozů na elektřinu. Nejčastěji na silnicích můžete narazit na BMW i3, se kterým za zhruba milion korun můžete na jedno nabití ujet asi dvě stě kilometrů.

Registrovaných jich je 236.

Víc než sto kusů elektromobilů dodalo na český trh pět výrobců.

Vedle BMW jsou to ještě PSA (tedy značky Citroen a Peugeot), Volkswagen, Nissan (jehož Leaf je s více než čtvrt milionem prodaných kusů nejrozšířenějším elektromobilem světa) a zmíněná Tesla.

Stejně jako jsou raritní samotné elektromobily, jsou zatím v Česku poměrně vzácné i nabíjecí stanice. Zatímco veřejných „benzinových“ pump jsou v Česku téměř čtyři tisíce, veřejných dobíjecích stanic máme jen okolo sto šedesáti.

Z toho je padesát v Praze a dvacet v Brně.

„Výstavbu dobíjecí infrastruktury u nás dosud táhli soukromníci, a tak je logické, že se síť stanic koncentruje kolem míst zvýšeného výskytu a frekvence pohybu elektromobilů,“ říká Tomáš Chmelík, manažer útvaru čisté technologie ve skupině ČEZ. Naráží tak na fakt, že stát zatím na budování elektrostanic

nepřispívá, i když to přislíbil v Národním akčním plánu čisté mobility, který vláda schválila před dvěma lety.

Zastánci elektromobilů i tak tvrdí, že síť pro současný počet vozů dostačuje. „Hluchá místa už jsou menší než padesát kilometrů. Například kolem Kyjova a Jeseníku,“ říká Marušinec. „Nabíjecích stanic je dost a se zvyšujícím se počtem elektromobilů poroste i jejich počet. Nikde nestojí auta na nabíjení fronty,“ přidává se Petr Holubec, mluvčí Pražské energetiky, která v Praze provozuje asi čtyřicet nabíječek. Šedesát českých stanic je rychlonabíjecích.

Poskytují tedy výkon padesát kilowattů, díky kterému lze běžné auto dobít na osmdesát procent kapacity baterie (což je optimální hodnota pro dlouhou životnost) za zhruba půl hodiny.

Na zbývajících stanicích, které jsou běžně třeba před nákupními centry, pak nabití trvá dvě až čtyři hodiny.

Samostatnou kategorií jsou nabíjecí stanice, které po celém světě buduje pro svá auta Tesla. Loni první taková otevřela i v Česku, minutu od sjezdu z D1 u Humpolce. „Tesla v současné době nabíjí výkonem sto třicet kilowattů.

Auto se za dvacet minut nabije pro dalších dvě stě kilometrů jízdy, což odpovídá nutné bezpečnostní přestávce,“ říká Marušinec, stojící u zrodu této nabíjecí stanice. Pozemek, na kterém nabíječka stojí, nejprve sám koupil, pak připravil první projekt a nakonec ho odprodal firmě E. ON, která dnes stanici provozuje.

Elektromobily se dají zapojit i do běžné zásuvky. Nissan Leaf se z ní ale nabíjí dlouhých patnáct hodin, a tesly dokonce ještě dvakrát déle, kvůli obří kapacitě baterií. Dobu nabíjení lze výrazně zkrátit takzvaným wallboxem, tedy nabíjecí stanicí pro domácí použití, která vyjde zhruba na třicet tisíc korun. Elektromobil se z ní nabije přes noc.

Síť elektrostanic se už letos rozroste o desítky nových míst. Jen ČEZ plánuje do roku 2018 otevřít dvaačtyřicet nových rychlonabíjecích stanic, které vybuduje převážně z unijních dotací; skupina samotná zaplatí patnáct procent z celkové výše nákladů. Ty se podle Chmelíka pohybují mezi milionem až jedním a půl za stanici. Právě dostupnější nabíjení se má stát jedním z důvodů, proč si elektromobily bude kupovat stále víc lidí. Tím druhým je nízká cena za samotný provoz. „Elektřina na kilometr vyjde průměrně zhruba na čtyřicet haléřů. Často je to méně nebo zdarma, výjimečně se platí více, hlavně za rychlonabíjení,“ říká Marušinec. U benzinového motoru s průměrnou spotřebou kolem šesti litrů je to víc než čtyřnásobek.

DOTAČNÍ PARADOX

Podle Marušince majitel elektromobilu kromě pohonných hmot výrazně ušetří i na servisu motoru, který je v elektromobilech výrazně jednodušší, nebo brzd, které elektromobily využívají jen výjimečně. Vozy totiž brzdí hlavně rekuperací, která vrací energii zpět do baterie. Při ujetí zhruba dvou set padesáti tisíc kilometrů se podle Marušincových výpočtů náklady na běžný automobil a elektromobil vyrovnávají, a to i při současných vysokých cenách aut na elektřinu.

Běžný český řidič má ale v průměru nájezd mezi deseti až dvaceti tisíci kilometry ročně. S tím návratnost investice začíná až kolem patnáctého roku provozu, což je zhruba na hranici životnosti auta. Současné elektromobily se tedy vyplatí jen málokomu a jsou zatím spíš pro fandy nových technologií. Marušinec předpokládá, že se bilance už brzy výrazně zlepší ve prospěch elektromobilů. „Cena baterií klesá a zbytek elektromobilu se dá vyrobit jednodušeji a levněji než spalovací vozidlo. Proto budou elektromobily brzy výhodnější i pro počáteční nákup. Dnes je prodejní cena vyšší jen proto, že ve většině civilizovaných zemí jsou elektromobily dotované a poptávka převyšuje kapacity výrobců,“ říká. Na druhou stranu je třeba dodat, že až budou elektromobily dostupnější, může zdražit jejich provoz.

Cena elektřiny se teď pohybuje na historických minimech a její distributoři ji na nabíjecích stanicích zatím dotují. „Zpoplatnění veřejného dobíjení je spíše symbolické,“ říká za ČEZ Tomáš Chmelík. Každopádně ale platí, že budoucnost elektromobilů vypadá slibně. Automobilky je po letech začínají brát vážně, prakticky všechny připravují elektromobily s podstatně delším dojezdem a nižšími cenami. Až si budete za pár let kupovat nové auto, budete koukat i po nich. Že by ale elektromobily bleskově daly zapomenout na klasická čoudivá auta, to ještě nečekejte.

„Budoucnost je elektřina.

Nicméně klasické pohony budou v příštích dvou dekádách stále hrát klíčovou roli,“ řekl při představení ambiciózních plánů Volkswagenu s elektromobily šéf koncernu Matthias Müller. A šéf největší automobilky světa by o tom měl něco vědět.

***

Aktuální ceny a dojezd aut:

ZD D1 449 000 Kč 120 km 18/24 86 km/h -

Volkswagen e-Up 640 000 Kč 160 km 60/82 130 km/h 12,4 s

Nissan Leaf 730 000 Kč 250 km 80/107 144 km/h 11,5 s

Hyundai Ioniq 860 000 Kč 280 km 98/120 160 km/h 9,9 s

Kia Soul EV 870 000 Kč 212 km 81/110 145 km/h 11,2 s

BMW i3 954 000 Kč 240 km 125/170 150 km/h 7,3 s

Volkswagen e-Golf 960 000 Kč 300 km 100/136 150 km/h 9,6 s

Mercedes-Electric Drive Benz B 1 020 000 Kč 200 km 132/180 160 km/h 7,9 s

Tesla Model S od 1 800 000 Kč 536 km až 567/760 až 249 km/h 2,7 s

Zdroj: Finmag

Pavel 23.05. 2017

Kategorie

Aktuální články

Tagy

Související příspěvky

  • No related posts found
pozar-radioaktivita

Požár v jihokorejs

Ve výzkumném centru pro jadernou energii v Jižní Koreji došlo ...

uheelna elektrarna

Španělsko chce do

Španělsko chce definitivně odstavit své poslední jaderné reaktory a uhelné ...

demonstrace-traktory

Německo: Antiatomov

Stovky lidí demonstrovaly v antiatomovou kolonou vozů a traktorů proti ...

Jaderny transport do JE Temelín

Protesty v Německu:

[caption id="attachment_5732" align="alignnone" width="300" caption="Jaderny transport do JE Temelín"][/caption] Kontroverzní jaderný ...

15_09_14_12_20_je_temelin

Jižní Afrika zasta

Jižní Afrika oznámila, že nebude stavět ruské jaderné elektrárny. Ruský ...

Rudi

Horní Rakousko prot

Horní Rakousko – Zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober ...

Schweiz-AKWs

Švýcarský student

Pro svou samostatnou dlouhodobou práci si švýcarský student zvolit opravdu ...

Isar-Nemecko

Německo: Jaderné e

Některé jaderné elektrárny snižují výkon, protože teplota v řekách je ...

jaderne bloky+znak

Dostavba jádra má

Nejen v Česku se protahují přípravy na dostavbu jaderných bloků. ...

Fessenheim-Francie

Problémy francouzsk

Uvedení nové francouzské jaderné elektrárny Flamanville do provozu se zpožďuje ...

Rudi

Evropský soudní dv

Velká nevole odpůrců jádra: Rakouská žaloba proti státním příspěvkům Velké Británie ...

Fessenheim-Francie

Odstavení jaderné

Francouzská energetická firma EdF měla původně v plánu svou starou ...

cattenom3

Američtí vědci po

Vědci americké univerzity Carnegie Melon Pittsburgh očekávají, že i v ...

Dron Greenpeace

Greenpeace nasměrov

Tato akce měla podle Greenpeace poukázat na extrémní zranitelnost budov ...

Kinder-aus-Tschernobyl-in-Hannover

Černobylské děti

Ca. 500 chlapců a dívek z blízkého okolí havarované jaderné ...

Endlager-Deutschland

Finsko: První kone

Helsinki – V mnoha zemích se od jaderné energetiky odstupuje. ...

energetika

NEC konference: Jade

Horní Rakousko / Praha – Jaderný odpad. Nikdo ho nechce, ...

jaderne palivo

Stovky jaderných tr

Německá spolková vláda informuje: od roku 2011 bylo v německých ...

Fessenheim-Francie

Francie: Dva roky od

Ve francouzské jaderné elektrárně Fessenheim se má v pátek po ...

Paks

Žaloba proti jadern

Lucembursko – Před dvěma týdny podalo Rakousko svou žalobu proti ...

radioaktive-fasser

Německé město Han

Hanau – Německé město Hanau (ve spolkové zemi Hessensko) se ...

jaderne palivo2

Defektní palivové

Brunsbüttel / Kiel (dpa) – 13 defektních palivových tyčí z ...

Endlager-Deutschland

Německo: Bund Natur

Podle bavorského spolku Bund Naturschutz (BN) je ohrožena bezpečnost jaderných ...

Asse-sklad

Německo požaduje v

Waldshut – Německá spolková vláda požaduje od sousedního Švýcarska vstřícnost ...

Paks

Rakousko podá žalo

Rakouská ministryně Köstinger chce proti rozšiřování maďarské jaderné elektrárny postupovat ...

Isar-Nemecko

Německo: jaderná e

Po téměř 34 let provozu zastavuje blok B německé jaderné ...

radioaktive-fasser

Německo: Dozorný

Berlín – Šéf Dozorného úřadu pro hledání jaderného úložiště varoval ...

Endlager-Deutschland

Německo: Úložišt

Rozruch v Sieku u Hamburku: Obec s 2.000 obyvateli by ...

cernobyl_sarkofag_novy

Ukrajina: Práce na

Závěrečné práce na obří ochranné obálce nad ruinou havarovaného jaderného ...

japonsko_vlajka

Jaderné elektrárny

Jsou v japonských reaktorech vestavěny také sporní kovy od firmy ...

e-mail:
    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ