Daniel Beneš: ČEZ začne kolem roku 2018 chystat stavbu nových Dukovan Při tvorbě strategie nový šéf počítá se zachováním těžebních limitů

Daniel Beneš, nový generální ředitel ČEZ, chce dál posílit orientaci na jadernou energetiku. A to i přesto, že není jasné, kam se bude ubírat evropská strategie, a zda tak Česká republika nevykročí přesně opačným směrem než zbytek unie.

„Nečekejte ode mne, že otočím kormidlem ČEZ novým směrem,“ řekl Beneš HN. „Jsem v ČEZ sedm let, byl jsem součástí týmu, který tvořil dosavadní strategii. Tu jsme nyní jen aktualizovali, abychom reagovali na změny, jež se odehrály za poslední rok v okolním světě.“ Jak se Evropa postaví k jádru?

„V energetice vládne nejistota, jaká tu nikdy nebyla,“ říká Beneš. A vypočítává: cena elektřiny silně kolísá, v březnu vyhlásilo Německo odklon od jádra, probíhají zátěžové testy jaderných elektráren. Není jasné, jak bude dál Evropa přistupovat k emisím skleníkových plynů a k obnovitelným zdrojům. Nejsou také vyhodnoceny zátěžové testy jaderných elektráren a není jasné, jaký z nich Brusel vyvodí závěr. „Vůbec největší nestabilitou je otázka, jestli v Evropě bude jaderná renesance, nebo odklon od jádra,“ říká Beneš.

ČEZ má podle něj navíc od státu nové zadání – kromě co nejvyššího výnosu pro akcionáře musí také zajistit co největší energetickou soběstačnost a nezávislost. A k tomu podle nového šéfa vede prakticky jediná cesta – jádro. „Rozvoj jaderné energetiky je na prvním místě našich priorit. Nejde jen o dostavbu Temelína, ale i o to, že prodloužíme životnost Dukovan, zvýšíme výkon našich stávajících bloků a zkrátíme jejich odstávky,“ dodal.

Beneš nepředpokládá, že česká energetika bude moci využít hnědé uhlí za těžebními limity v severních Čechách: „Nemyslím, že je reálné vyřešit střet zájmů s vlastníky pozemků.“ Uhelné elektrárny tak budou postupně dožívat. Výroba z obnovitelných zdrojů podle Beneše u nás jen s obtížemi dosáhne do roku 2020 třinácti procent celkové spotřeby, jak se země zavázala v Bruselu. „Dovážet elektřinu nebude odkud, protože okolní státy jsou na tom ještě hůř než my. A sázka na paroplyn znamená větší závislost na dovozu,“ říká Beneš.

ČEZ sice plánuje stavbu tří nových paroplynových elektráren – v Mělníku, u Ústí nad Labem a v Počeradech, ty ale pokryjí tuzemskou spotřebu elektřiny „jen v jednotkách procent“.

Podle zatím pracovní verze Státní energetické koncepce, kterou nyní projednávají ministerstva, má jaderná energetika pokrývat v budoucnu 80 procent domácí spotřeby elektřiny.

První z chystaných dvou nových bloků Temelína začne podle Benešova odhadu vyrábět elektřinu v roce 2022 či 2023, druhý blok asi o 18 měsíců později. Beneš doufá, že v té době už bude ČEZ pracovat na přípravě stavby nových reaktorů v elektrárně Dukovany. „Nové bloky v Dukovanech jsou smysluplné kolem roku 2030,“ dodává.

Ještě před spuštěním nových bloků však ČEZ podle plánů nového šéfa investuje několik miliard korun do zlepšení těch současných. Podle původních plánů měla dukovanská elektrárna dožít v roce 2025, Beneš ale doufá, že se podaří její životnost prodloužit a také zvýšit její výkonnost vylepšením technologie. U jednoho z dukovanských bloků ČEZ už zvedl kapacitu úpravou generátoru, výměnou některých jeho částí a celkovou modernizací z původních 440 na 500 megawattů. Podobná opatření mají následovat u dalších reaktorů.

Beneš je přesvědčen, že v Česku po roce 2030 dojde na stavbu zcela nové jaderné elektrárny (už léta je pro ni rezervován pozemek v Blahutovicích na Novojičínsku), nepočítá však s tím, že by k tomu došlo už během jeho vlády v ČEZ. „My o další lokalitě pro jadernou elektrárnu neuvažujeme, nic takového v našich strategických plánech nemáme,“ říká. „ČEZ se ovšem za rok 2030 nedívá, stát musí plánovat v delším horizontu,“ dodává.

Otázkou je, nezkříží-li plány ČEZ Evropská unie, kde v posledním roce výrazně posílil protijaderný tábor. Část evropských stratégů v čele s komisařem pro energetiku Güntherem Verheugenem tlačí na zpřísnění podmínek pro jaderné reaktory a ráda by prosadila uzavření starších elektráren. Mohlo by se to dotknout právě českých Dukovan. „Budeme Dukovany bránit,“ říká na to rezolutně Beneš. Podle předběžných výsledků stresstestů, které už má v ruce, je elektrárna bezpečná. A navíc, jak Beneš zdůrazňuje, Lisabonská smlouva dává každému z členských států Evropské unie právo na to, aby si podobu energetiky určoval sám.