Kyjev/Frankfurt nad Mohanem – Ukrajina zažila v roce 1986 černobylskou katastrofu, která způsobila jaderný spad v rozsáhlých oblastech Evropy. V současné době situace v Záporožské jaderné elektrárně na jihovýchodě země, ohrožované válkou s Ruskem, ukazuje na nebezpečí spojená s jadernou energií. Přesto si chce vláda v Kyjevě tuto technologii udržet a stavět nové reaktory i po skončení války.

Proti tomu se však nyní zvedá odpor. Ekologická nevládní organizace “Razom We stand” (Stojíme při sobě) nyní požaduje, aby byla výroba jaderné energie do roku 2050 nahrazena alternativními zdroji energie. To je podle ní proveditelné bez výrazných dodatečných nákladů.

Ukrajina má 15 reaktorových bloků ruské konstrukce na čtyřech místech. V roce 2020 vyráběly 52 % elektřiny spotřebovávané v zemi. Ukrajina tak měla jeden z nejvyšších podílů jaderné energie na výrobě elektřiny na světě. Záporožská jaderná elektrárna, největší v Evropě se šesti reaktory a výkonem 5700 megawattů, byla odstavena od chvíle, kdy Rusové a Ukrajinci začali v její blízkosti bojovat. Před týdnem byla již posedmé od začátku války odpojena od národní energetické sítě, takže energie, která je stále potřebná k chlazení reaktorů, se musela opět čerpat z nouzových generátorů. Ostatní elektrárny na severu a ve středu země vyrábějí elektřinu i nadále.

=

Ukrajina a jaderná energie: plánují se další reaktory

Vláda v Kyjevě plánuje dlouhodobě udržet podíl jaderné energie na spotřebě elektřiny na padesáti procentech. To by vyžadovalo prodloužení původně plánované životnosti stávajících jaderných elektráren, která končí v roce 2025, na rok 2030, a poté také výstavbu nových reaktorů. Obnovitelné zdroje energie, které se v současnosti podílí na výrobě elektřiny asi deseti procenty, by pak měly dodávat také asi padesát procent, jak nedávno uvedl tamní ministr energetiky Herman Halušenko při návštěvě německého ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení) v Kyjevě. Uhelné a plynové elektrárny mají být postupně odstavovány.

Nevládní organizace “Razom We stand” se nyní odvolává na novou studii Ústavu ekonomiky a prognózování Národní akademie věd Ukrajiny o budoucím mixu výroby elektřiny v zemi s ohledem na cíl snížit emise CO2 na nulu do roku 2050. Pod názvem: “Jaká je budoucnost jaderné energetiky na Ukrajině?”zdůrazňuje, že výroba elektřiny z nových jaderných elektráren ztratí konkurenceschopnost vůči levnějším zeleným energiím – mimo jiné kvůli vysokým investičním nákladům, dlouhé době výstavby a růstu nákladů, jak se ukázalo například při výstavbě nových jaderných elektráren ve Francii a Finsku.

Studie uvádí: Pokud se omezí výstavba nových velkých jaderných elektráren, nebude to mít žádný dopad na míru hospodářského růstu. Naopak výstavba nových typů malých reaktorů, které však ještě nejsou připraveny k sériové výrobě, které upřednostňuje vláda v Kyjevě, by mohla i za optimistických předpokladů snížit náklady na dekarbonizaci energetického systému pouze o 0,2 %. Kromě toho by bylo nutné vzít v úvahu možné bezpečnostní problémy technologie jaderných elektráren a dlouhodobé důsledky pro životní prostředí. Autor studie Oleksandr Diatschuk shrnuje: “Dokonce i za podmínek optimistického scénáře oživení ukrajinské ekonomiky existuje dostatečný potenciál obnovitelných zdrojů energie, který by pokryl naše vlastní potřeby.”