Již pár měsíců od začátku virové pandemie začal mít rozestavěný projekt horkovodu, kterým již měla být část Českých Budějovic vytápěna z Temelína, značné problémy. Firmě Tenza, která byla vybrána firmou ČEZ, se stále nedostává peněz na platby za dostavění tepelného napaječe mezi Temelínem a Českými Budějovicemi, ale i za dohotovení výměníkových stanic v elektrárně.

Dodavatel je již víc než půl roku v potížích, které jsou v případě investora i zhotovitele horkovodu odůvodňovány pandemií koronaviru. Jako nedostatečné uvádí oba nejen finační stránku, ale možná pro mnohé překvapivě i nedostatek kapacit.

Dodavatel – firma Tenza, není rozhodně začátečník. Již od založení v roce 1993 se zaměřovala na dodávky technologií pro výrobu a rozvod tepla. V posledním desetiletí například provedla připojení jihu a centra Brna na centrální výměníkovou stanici, u nás v Teplárně České Budějovice zajistila odsíření spalin a Zliv i Mydlovary díky tomuto dodavateli mají předělanou teplárnu, která ze značné části využívá biomasu.

Proto je s podivem, že zatím nedotáhla projekt, který je sice velký, ale zdá se být proti jiným méně technicky náročný.

Ano, všechny uvedené projekty zapadají do zaběhlého konceptu. Horkovod je ukázkou, že lidé zpravidla vytápí jinak než elektřinou. Výjimkou byla například vládní podpora přímotopů v době, kdy Temelín přes odpor části populace rozhodla postavit a proto byl ještě okolo roku 2000, kdy se Temelín spouštěl, poměrně levná elektřina. To mělo zdůvodnit potřebnost tohoto velkého zdroje. Elektřinu z něj jsme zatím vyváželi.

Proti vytápění elektřinou z velkých zdrojů však celosvětově stojí nejen vyšší cena elektřiny, ale zejména neschopnost eletráren i sítě dodat potřebná množství odběratelům, kteří by například vyžadovali elektřinou z Temelína topit. U nás je navíc dálkové vytápění z velkých zdrojů tepla, na rozdíl od jiných zemí, značně rozšířeno.

Současná situace tak zřejmě začíná otáčet směrovku, kam se má naše energetika ubírat. Na řadě jsou menší decentralizované energetické zdroje. Dá se předpokládat, že i v budoucnu zřejmě budou mít pandemické situace vliv na lidstvo.

Malé decentralizované zdroje, které mají dnes lidé doma například díky spalování dřeva, kterého je zatím dostatek, mohou doplnit další obnovitelné zdroje energie. A ti, kteří již dnes nechtějí dodávat levně do sítě svoji elektřinu ze sluneční střechy, ji mohou uplatnit právě na přitápění domu či bytu. Výstavba a provozování decentralizovaných zdrojů je v současné situaci oproti tradičním velkým téměř bezproblémová.

Možná by se právě velké firmy měly vydat směrem k malým projektům a decentralizaci, kterou by měl namísto megalomanských projektů horkovodů, tepláren i elektráren podpořit stát, který na pandemii ani novou elektrárnu zatím recept nenašel.

Pavel Vlček, předseda OIŽP, tel.: 777006241