Německo chce opustit kromě jaderné energetiky také energetiku uhelnou. Spolkový sněm a Spolková rada rozhodly v pátek o odstavení všech hnědouhelných a černouhelných elektráren nejpozději do roku 2038. Kromě toho byl posvěcen nový zákon, který předpokládá pomoc pro regiony, které budou utlumováním uhelné energetiky postiženy nejvíce.

Uhlí, při jehož spalování vzniká velké množství skleníkového plynu CO2, má v Německu již tradičně vysoký podíl na výrobě elektřiny. Německé hospodářství disponuje velkými zásobami vlastního hnědého uhlí. Kvůli příliš drahým emisním povolenkám se podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny již teď hodně snížil. V minulém roce pocházelo 18,8% v Německu vyrobeného proudu z tamních uhelných elektráren.

Strukturální pomoc postiženým regionům má mířir především do oblasti Severního Porýní – Westfálska, Saska – Alhaltu, Saska a Braniborska. Provozovatelé uhelných elektráren mají dostat odškodnění ve výši ca. 4,3 miliard Euro za dřívější odstavení svých elektráren.

Německý ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU) označil vystoupení Německa z uhlí za historický generační projekt. „Jsme jedinou průmyslovou zemí této velikosti, která opustí výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách a o 15let později také v uhelných elektrárnách,“ řekl ministr Altmaier ve Spolkovém sněmu.