Otevřený dopis vládě ČR

ze dne 12. června 2020

Zodpovědně se rozhodněte o dalším století jádra u nás

10. důvod, proč se lidé od jaderné energetiky odklánějí

Jaderná energetika škodí životnímu prostředí

Existuje mnoho přídavných jmen, kterými lze popsat jadernou energetiku – výraz „čistá“ k nim však nepatří, ačkoli to jaderný průmysl již více než 60 let tvrdí. Skutečností však je, že jaderná energetika je špinavým odvětvím. A to i za předpokladu, že zrovna nedojde k nehodě v žádné z provozovaných jaderných elektráren, při které se do životního prostředí uvolňují radioaktivní částice. Každý článek v jaderném výrobním řetězci způsobuje obrovské a nevratné škody. Následky pro člověka a pro životní prostředí tak nepřichází až v momentě možné jaderné nehody. K těmto důsledkům dochází již na samém počátku tohoto řetězce, tedy při těžbě suroviny nutné pro provoz jaderných elektráren: uranu.

Uran se často získává v oblastech Severní Ameriky a Austrálie s indigenními obyvateli, jako například v Namibii, Kazachstánu a dalších. Radioaktivní prach a kaly vznikající při těžbě potom zatěžují místní krajinu a vody. U lidí, podílejících se na těžbě a u místních obyvatel, žijících v regionech s těžbou uranu, má pak onemocnění rakovinou stoupající tendenci.

Když si pak vezme jaderný průmysl uran, který potřebuje pro své jaderné elektrárny, zanechává za sebou silně radioaktivně zatížené oblasti a nemocné lidi.

Radioaktivní emise vznikají ve všech fázích výrobní cesty, a sice od získávání uranu až po výrobu samotného paliva, při provozu jaderné elektrárny i při její likvidaci, ale také při uložení jaderných odpadů. V celém tomto procesu se dostávají radioaktivní látky do životního prostředí a voda i půda jsou tak dlouhodobě kontaminovány. Zdravotní rizika to představuje především pro obyvatele, kteří žijí v blízkosti provozovaných jaderných elektráren.

Ačkoli se vědci dlouhodobě shodují na tom, že záření i ve velmi malých dávkách způsobuje velké škody v lidských buňkách a způsobuje tak nevratné genetické změny a vážná onemocnění, jaderný průmysl po celou dobu provozování svých elektráren bagatelizuje vliv radioaktivního záření na obyvatele.

Přitom mnohé studie poukazují na přímou souvislost mezi radioaktivními emisemi a zvýšeným výskytem rakoviny mezi obyvateli, například německá tzv. Kinderkrebsstudie z roku 2007, tedy studie věnující se rakovině u dětí prokázala, že děti žijící ve vzdálenosti do dvaceti kilometrů od jaderné elektrárny častěji onemocní leukemií, než jejich vrstevníci v jiných regionech. Také pracovníci jaderných elektráren žijí s dlouhodobě zvýšeným rizikem propuknutí rakoviny, než je průměr u ostatních obyvatel.

Všechny dosavadní vědecké studie prokazující vliv nízkých dávek záření na člověka a životní prostředí však dosud zůstávají bez jakýchkoli dopadů na provoz jaderných elektráren a zacházení s jadernými materiály. Jedná se o pozdní následky, kdy souvislost mezi příčinou a následkem je epidemiologicky průkazná, ovšem pro každý jednotlivý případ se prokazuje velmi obtížně.

Další informace: Pavel Vlček, tel.: 777006241