logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok 1. blok Temelína pracuje stav temelina 2.blok 2. blok Temelína nepracuje - vymena paliva do poloviny srpna


Chytrá energie

K energetickému přechodu (jak se o něm začalo mluvit v EU) dochází již delší dobu. V celé Evropě se stále více elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, i když ne vše se jeví jako skutečně ekologické. Jaký technologický mix je tedy opravdu udržitelný?

Elektrická energie pohání budoucnost již 140 let. Od pouličního osvětlení až po datová centra je veškerý pokrok založen na elektřině. S ohledem na klimatickou krizi se ale jako stále důležitější jeví otázka, odkud tato elektřina pochází. Vyrábí se způsobem, který zabraňuje budoucímu nadměrnému zahřívání atmosféry, okyselení oceánů nebo znečištění vzduchu? Nebo je výroba už dostatečně efektivní, udržitelná, čistá a umí se přizpůsobit budoucím potřebám decentralizovaného síťového zásobování energií?

Svět má obrovskou spotřebu elektřiny: celosvětová výroba energie se od 70. let minulého století zvýšila čtyřnásobně. V roce 2017 se podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) po celém světě vyrobilo kolem 26 000 terawatthodin (TWh) elektrické energie. Zdaleka největšími producenty jsou Čína a USA. Všechny asijské země společně vyrábějí třikrát tolik elektřiny než celá Evropská unie. A výrobní kapacity elektřiny dále rostou: mezi lety 2017 a 2018 se celosvětová výroba elektřiny zvýšila o 3,5 procenta, v Číně dokonce až o 7,7 procenta. Spotřeba elektřiny zemí OECD vzrostla v průměru ve stejném období o 3,7 procenta. Mezi nejdůležitější faktory tohoto růstu patří digitalizace, elektromobilita a tzv. sektorové propojení elektřiny, tepla a mobility. Jedním z cílů energetického přechodu je nahradit zdroje energie poškozující klima elektřinou a například poskytovat teplo a mobilitu prostřednictvím elektrické energie, a nikoliv fosilních paliv. IEA odhaduje, že do roku 2040 celosvětová výroba elektřiny dosáhne 40 000 TWh. Pro srovnání: podle ERÚ bylo v České republice v roce 2018 vyrobeno něco málo přes 88 TWh elektřiny s podílem obnovitelných zdrojů energie přibližně 13 procent. (V posledních letech je bohužel patrná velká náchylnost některých typů obnovitelných zdrojů na výkyvech počasí.) Spotřeba elektřiny předloni dosáhla 73,9 TWh. Z toho plyne, že ČR si mohla dovolit 16 procent své energetické produkce vyvézt. Čistá budoucnost má zelené otazníky

Moderní společnost je nemyslitelná bez elektřiny. Podle IEA se proto dnes do její výroby investuje více peněz než do ropy a plynu dohromady. V budoucnosti bude dodávka energie, která je šetrná ke klimatu, stále více záviset na výrobě čisté elektřiny. Ale tato budoucnost má háček: aby bylo dosaženo žádoucího masivního snížení emisí skleníkových plynů, musí výroba elektřiny přejít na obnovitelné, nebo alespoň klimaticky neutrální zdroje – dříve než budou odstaveny elektrárny na uhlí a v některých evropských zemích i jaderné elektrárny. Jedná se o obří úkol, ke kterému se většina zemí nestaví právě s nadšením – z pochopitelné obavy z nákladnosti a hospodářských důsledků takové změny. I přes poměrně velké riziko jsou v tomto postupu z evropských zemí nejdál v Německu. Podíl obnovitelných zdrojů energie byl v německém energetickém mixu v roce 2018 celých 40 procent a cílem je do roku 2030 pokrýt tímto způsobem 65 procent spotřeby elektřiny. Celá Evropská unie chce v roce 2030 takto zabezpečit 32 procent spotřeby.

Energetický přechod však vyžaduje více než jen zvýšení zelených podílů. Globální výroba energie se od 80. let minulého století ztrojnásobila. V roce 2018 však téměř dvě třetiny světové elektrické energie byly vyrobeny z fosilních zdrojů, asi čtvrtina z větru, vody, slunce a biomasy a deset procent z jaderného štěpení. Zdroje ze serveru Statista.com odhadují, že do roku 2050 budou obnovitelné zdroje energie představovat přibližně polovinu výroby elektřiny. Zejména v Číně došlo k výraznému rozšíření kapacit. Přes nárůst relativních zelených čísel se absolutní množství fosilních (a jaderných) zdrojů energie neustále mírně zvyšuje. To znamená, že ačkoli bude k dispozici více zelené elektřiny, emise skleníkových plynů zůstanou stejné. Ještě horší je, že tato intenzita CO2 při výrobě elektřiny zůstává od roku 1990 i přes veškerý pokrok konstantní. V roce 2017 pocházely dvě třetiny elektrické energie vyrobené na celém světě z fosilních paliv, zejména uhlí a zemního plynu.

Který zdroj energie je nejlepší?

Energetický přechod znamená především začít vyrábět elektřinu odlišně. Z jakých zdrojů budeme získávat naši elektřinu v budoucnu, je jasné už teď: budou stejné jako dnes. Pouze budou efektivněji využívány a budou použity v celé řadě nových konfigurací. Stanou se součástí decentralizovanější a inteligentněji řízené energetické sítě, což zamezí vyloučení méně flexibilních forem výroby elektřiny z energetické produkce. Bude to vyžadovat různé přístupy k výrobě energie.

V Německu, Rakousku, a dokonce i ve Francii můžeme pozorovat jasný odklon od jaderné energie. Přestože energie vyrobená z jádra neprodukuje žádný CO2, mnozí experti tvrdí, že současná technologie reaktorů není ekonomická a v dohledu není žádná nová, lepší. Celosvětová dostupnost uranu omezuje možný podíl jaderné energie na energetickém mixu na současnou úroveň kolem jedenácti procent. Navíc existuje riziko havárií reaktorů a nekontrolovaného šíření jaderných zbraní a jaderného materiálu. Z těchto důvodů západoevropské státy prosazují, že by bylo lepší se v následujících 30 letech na jadernou fúzi jako na alternativní jadernou technologii nespoléhat – a možná ani potom. Naproti tomu Česká republika jde více méně proti evropskému proudu, zatímco dnes jaderné elektrárny v Dukovanech a Temelíně vyrábějí necelou třetinu české elektřiny, v roce 2040 by to měla být už celá polovina. Konvenční plynové a uhelné elektrárny by také mohly vyrábět elektřinu neutrální vůči klimatu pomocí separátorů CO2. To však snižuje účinnost těchto zařízení a zvyšuje náklady na výrobu elektřiny. Takto vyrobená elektřina proto bude méně konkurenceschopná ve srovnání se zelenou elektřinou, která by měla postupně zlevňovat. Zejména proto, že zachycování CO2 vytváří nový problém: na tunu paliva se generují přibližně tři tuny vázaného CO2.

Podle mnohých expertů také vodní elektrárny, jako tradiční, dlouho známá technologie obnovitelné energie, již dosáhly svého zenitu – evropské kapacity jsou už z velké části využívány. V České republice se vodní elektrárny podílejí na celkové výrobě elektřiny necelými třemi procenty. Pro srovnání: v Německu to jsou přibližně čtyři procenta, v Norsku téměř 100 procent. Stále velký technický potenciál je v Africe a Asii. V některých případech jsou také zajímavé vodní elektrárny, které generují elektrickou energii z energie vln, mořských proudů a rozdílů v teplotě nebo slanosti. To by mohlo odstranit lokální mezery v zásobování elektřinou.

V uplynulých 20 letech dosáhlo významného technického pokroku získávání elektřiny pomocí větrné energie: systémy jsou stále větší a tišší. Současně se snižují výrobní náklady elektřiny, zejména ve větrných elektrárnách umístěných na pobřeží s mnoha hodinami plného zatížení. Dnes lze elektřinu na moři i na souši ve vhodných lokalitách vyrábět za náklady, které jsou srovnatelné s náklady na provoz uhelných elektráren, nebo dokonce ještě levněji. Nevýhoda: elektrárny na moři by musely být připojeny ke vzdáleným místům spotřeby prostřednictvím podstatných dodatečných kapacit energetické sítě. A rozšíření systémů na pevnině naráží na odpor ze strany obyvatel. Budoucnost větrné energie tedy závisí na politickém rámci a společenském přijetí. A to není příznivé ve většině evropských zemí. Větrná energetika v ČR i okolních zemích tedy spíše stagnuje.

Největší budoucí potenciál má (u nás bohužel tak zatracovaná) fotovoltaika. Je levná, flexibilní, efektivní a poměrně nenáročná na údržbu. Díky tomu je nejdůležitější středně i dlouhodobou technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Přestože se její účinnost v posledních 20 letech příliš nezvýšila, její cena klesla na jednu desetinu. A protože přeměňuje přímé sluneční záření na elektřinu bez mechanických, pohyblivých částí, lze ji použít téměř kdekoli. To vše znamená, že i v klimaticky ne zcela ideálních oblastech, jako je střední Evropa, jsou náklady na výrobu elektřiny z fotovoltaiky pod náklady na získávání energie z černého uhlí, a dokonce i z plynu.

Dva přístupy k řešení

Odborníci také srovnávají často kritizované zabírání orné půdy pro fotovoltaické systémy: tam, kde se dnes obdělává půda pro pěstování biomasy nebo přísad do pohonných hmot, by mělo umístění slunečních elektráren dávat větší smysl. Protože však v létě může být vyrobeno přibližně čtyřikrát více solární energie než v zimě, musel by být rozdíl vyrovnáván akumulací energie. To by mohla být zase příležitost pro větrnou energii. Ta naopak vyrábí elektřinu zvláště efektivně v noci a v zimě. V České republice (ale nejen u nás) se však právě expanze sluneční a větrné energie zastavila – především z politických důvodů.

Ukazuje se, že budoucnost elektřiny je spíše politickou než technickou otázkou. Všechno je připraveno. Nepotřebujeme technické zázraky. Musíme jen chtít.

Popisky k obrázkům:

Stagnující zelené zdroje Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR se pohybuje kolem 13 %. Jeho zvýšení bude obtížné, navíc se mají stavět další jaderné kapacity v Temelíně a Dukovanech.

Větrná a sluneční energie se pravděpodobně společně stanou páteří udržitelné výroby elektrické energie v Evropě – ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Čína investuje nejvíc Žádná země neinvestuje do obnovitelných zdrojů energie tolik jako Čína. Expanze nicméně probíhá paralelně s rozšiřováním výroby z konvenčních zdrojů energie.

S využitím vodíku jako zásobníku energie lze obnovitelnou elektřinu použít pro pohony užitkových vozidel, pro které nejsou akumulátory vhodným řešením.

Kombinované teplárny a elektrárny umožňují decentralizovanou výrobu elektřiny z bioplynu nebo zemního plynu. Tímto způsobem lze kompenzovat zátěžové špičky.

Kapacity elektřiny z vodní energie jsou v Evropě téměř vyčerpány. V ČR má využívání vodní energie dlouhou tradici. Nejstarší zařízení vznikla už v 80. letech 19. století.

Autor:FELIX KNOKE, JOSEF MIKA, mailto:autor@chip.cz

Zdroj: Chip 22.4.2020, Trendy

Pavel 23.04. 2020

Související příspěvky

  • No related posts found
Fessenheim-Francie

Francie zůstává z

Francie nadále vyrábí více než 70% své elektřiny v jaderných ...

Endlager-Deutschland

Lucembursko je proti

Lucemburská vláda odmítá belgické plány na stavbu konečného úložiště jaderných ...

jaderne bloky+znak

Jachs: „Jaderná e

Freistadt /Rakousko – 34.výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl Letošní výročí ...

Deutschland-AKWs

Německo: Zelení po

Zelení v německém Spolkovém sněmu požadují, aby se až do ...

chernobyl_pozar_3

Horor bez konce: Rad

Špatné zprávy z Ukrajiny: Ukrajina informovala v neděli o nárůstu ...

energetika

Nová zpráva němec

Analýza, publikovaná ve zprávě DIW 11/2020 o aktuální likvidaci a ...

krsko

Zemětřesení v Cho

Klagenfurt – Velké starosti v rakouské zemi Korutany vyvolalo nedávné ...

Atomkraftwerke-Japan

Deváté výročí h

Jak informovala česká média, Japonsko v tomto týdnu uctilo památku ...

sudy

Německo: Protesty p

Würgassen – Záměr stavby centrálního skladu radioaktivních odpadů z celého ...

Fessenheimmm

Francie: Jaderná el

Po dlouholetých protestech je konečně odpojována od sítě služebně nejstarší ...

sudy

Německo: Hledání

Na konci září 2020 zveřejnila Spolková společnost pro konečné ukládání ...

ekologie

Německo bude více

Mezinárodní energetická agentura chválí ochranu klimatu v Německu. Klade si ...

demonstrace-traktory

Německo: Odpůrci j

Gorleben – Odpůrci jádra v Dolním Sasku opět vyzývají k ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Evropský komisař T

Frans Timmermans je v Evropské komisi zodpovědný za nedávno schválený ...

zelena planeta

Jaderná energetika

Ten, kdo se přimlouvá za údajně bezpečné budoucí jaderné reaktory, ...

Papež Frantisek

Papež František zp

Po otázce jaderných zbraní se papež František při své návštěvě ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Konečné uskladněn

Ani 70 let po nastartování jaderné energetiky neexistuje nikde ve ...

DIGITAL CAMERA

Proti rozšiřován

Němečtí Zelení požadují od německé spolkové vlády, aby se jasně ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rakousko: Köstinger

Česká republika chce podle slov českého ministra průmyslu a obchodu ...

Uloziste

Problémy s uskladn

Remlingen – V úložišti jaderného odpadu v německém Asse u ...

JE-Evropa

Francouzský provozo

U stavebních komponent jaderných elektráren se měl vyskytnout výrobní problém. Paříž ...

OZE

Význam jaderné ene

Jaderná energetika je stále častěji zmiňována jako možná alternativa pro ...

ekologie

Německo: Obnoviteln

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny se v druhém ...

fukushima

Japonsko zvažuje vy

Skladovací kapacity pro kontaminovanou vodu z Fukušimy pomalu dochází. ...

Atomkraftwerke-Japan

Nový japonský mini

Nový japonský ministr životního prostředí Šinjiro Koizumi si přeje, aby ...

Gundremmingen

Mnohé jaderné reak

Podle německé zelené političky chybí u celkem 18 jaderných reaktorů ...

Dukovany

Staré jaderné blok

Poté co Evropský soudní dvůr v uplynulých dnech označil prodloužení ...

Anschober

Hornorakouský zemsk

Na „nebezpečné vyhrožování“ provozovatele jaderné elektrárny Temelín, firmy ČEZ, si ...

mapa-ulozist

Nabídka peněz za u

Česká vláda chce přesvědčit obce penězi/ nabídka peněz vyvolala nevoli ...

Dukovany

Česká republika ch

Česká republika bude dál rozvíjet jadernou energetiku. „Není žádná jiná ...

    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ