logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok pracuje na plný výkon stav temelina 2.blok pracuje na plný výkon


Chytrá energie

Hledání míst za pomocí geosouřadnic


Pokud jste trochu akčnější typ a rádi navštěvujete nová místa, tak je tato soutěž určená právě Vám. Níže najdete 8 různých geosouřadnic s popisem místa. Všech těchto osm míst se nachází v zóně kolem jaderné elektrárny Temelín, většina míst jsou s výhledem na elektrárnu. Vaším úkolem je najít námi popsané a geosouřadnicemi určené místo, místo vyfotit s pozadím s věžemi Temelína – kde to lze. Kde není možno vidět na elektrárnu, stačí fotografie daného místa (prokazatelně-místa velice dobře známe).Náš tip: vyfoťte vašeho čtyř, nebo dvounohého mazlíčka, či motorovou potvůrku a své fotografie z navštívených míst pošlete na náš e-mail: oizp.proradost@email.cz a zároveň na svém FB-profilu veřejně sdílejte a olajkujte naší soutěž. Tím máte výhodu, že pokud nevyhrajte v této části soutěže automaticky postupujete do slosování o ceny v části soutěže sdílení. Ceny pro 6 vylosovaných v fotosoutěži jsou tyto: luxusní orientální parfém, vzorek parfému, 5% sleva na nákup u firmy Malikah, veselý odznak a samolepka v celkové hodnotě 739kč.

Odkaz na : Soutěž FB

Pro účast na této části soutěže stačí navštívit 4 námi stanovená místa a jedno libovolné z popsaných a označených míst. Celkem tedy 5míst (5fotek), přičemž námi stanovená jsou tato: 1:

U rybníka Pacáku, obec Zliv

N 49.07134° E 14.35661°

Fotografie rybníku Pacák – odpočinková lokalita západně od obce Zliv

Zliv se nachází na jižním okraji Zóny havarijního plánování – v širším okruhu (5-13 km)

Tento krásný rybník s názvem Pacák a sousední Mydlovarský se nachází v těsném sousedství odkališť bývalé úpravny uranových rud MAPE Mydlovary. Tato oblast, kromě toho, že se nachází v zóně havarijního plánování jaderné elektrárny a je vystavena rizikům plynoucím z provozu jaderné elektrárny, je také ohrožena radioaktivní zátěží z tohoto pozůstatku jaderného průmyslu minulého režimu. Celkově bylo v minulosti v této úpravně zpracováno 16 745 835 t uranové rudy s průměrným obsahem uranu 0,184% ve dvou hlavních technologických linkách kyselé 3/4 a alkalické1/4. Vyloužená ruda byla ukládána v odkalištích, které využívaly prostory po těžbě lignitu, která zde probíhala v letech 1910 až 1973. Zpracování uranových rud bylo ukončeno v roce 1991. Plocha odkališť zaujímá 227 ha, na katastru obce Mydlovary jich leží asi čtvrtina. Po ukončení zpracování uranové rudy docházelo k trvalému nárůstu volných vod odkališť, proto byla vybudována čistírna drenážních vod a obnoven odvod vyčištěné vody do Vltavy. Odkaliště vyloužené uranové rudy jsou cizorodým prvkem v krajině ohrožujícím své okolí radioaktivitou, prašností a průsaky cizorodých látek. Tato odkaliště se nyní zaváží a rekultivují. Cílem sanace je tedy začlenění zasanovaných odkališť do krajiny, likvidace chemické úpravny, zahlazení následků uranové činnosti, omezení kontaminace podzemních vod a snížení radiační zátěže území. Náklady na tuto probíhající a nutnou rekultivaci jsou obrovské….

Další informace na: www.mydlovary.cz, www.oizp.cz

Rybník Velké Nákří mezi obcemi Dívčice a Mydlovary

Dívčice – Mydlovary: břeh rybníka Velké Nákří s výhledem na chladicí věže JE Temelín


(k.ú. Obce Nákří)

N 49.10292° E 14.32493°

Nacházíme se u rybníka Velké Nákří, který také sousedí s jedním z mydlovarských uranových odkališť. Ze stanoveného místa je přes rybník výhled na blízké chladicí věže temelínské jaderné elektrárny.

Pro zajímavost – objem tohoto velkého jihočeského rybníka je zhruba 390 tisíc m3. V japonské jaderné elektrárně Fukušima, kde došlo v březnu 2011 k závažné nehodě s tavením aktivní zóny reaktoru, se havarované bloky nadále musí chladit. Voda, která byla použita ke chlazení havarovaných reaktorů, zůstává i po částečné dekontaminaci stále radioaktivní, a kromě radioaktivní tritia obsahuje podle údajů provozovatele, firmy Tepco, i další radioaktivní látky. Tato radioaktivní voda se v areálu havarované jaderné elektrárny hromadí a podle nejnovějších informací ji chce japonská vláda vypustit do Pacifiku. Proti tomuto záměru japonské vlády se zvedla ostrá kritika obyvatel Japonska a místních rybářů. Objem této zde skladované radioaktivní vody je podle údajů v tisku zhruba milión m3 – to je více než dvojnásobek vody v tomto krásném rybníce.

Židova strouha u Bechyně

N 49.27895° E 14.46094°

Město Bechyně se nachází na severním okraji 13-kilometrové Zóny kolem jaderné elektrárny Temelín

Jižně od města najdeme tzv. Židovu strouhu – okolí nabízí příjemnou procházku přímo nad řekou Lužnicí. Souřadnice udávají pozici kamenů, z kterých vidíte přímo do údolí s řekou Lužnicí

Tato krásná oblast se nachází ve vzdálenosti ca. 13 kilometrů vzdušnou čarou od jaderné elektrárny. Pokud by v Temelíně došlo k závažné nehodě, tato oblast by zůstala velice pravděpodobně velmi dlouhou dobu neobyvatelná. Havárie v Černobylu i Fukušimě vyhnala lidi ze svého okolí, území kolem elektráren zůstávají dodnes kvůli vysokému radiačnímu zatížení neobyvatelná.

Ačkoli se do černobylské uzavřené zóny mohou v dnešní době již dostat turisté s povolením a s určenými průvodci, panují tam i dnes striktní pravidla. Černobylští průvodci potvrzují, že platí nic nesbírat, nejíst, nesedat si na zem nebo lavičky, nechodit mechem a do míst, která jsou radiačně nebezpečná. Lidé, kteří se do této zóny dostali, ji popisují jako smutnou a potvrzují, že tragedie je mnohem hlubší a deprese z ní vyplývající bezbřehá.

Jedna z tamních průvodkyň ohledně nuceně vystěhovaných obyvatel říká: „Měli bychom na tyto lidi myslet jako na oběti a hrdiny. Ne k tomu přistupovat zcela lhostejně. I proto, že nehoda zasáhla spoustu lidí, hlavně děti, a další tisíce a tisíce mužů se podílelo na odklízení těžce radioaktivního materiálu kolem elektrárny.
Radiací kolem Černobylu a Fukušimy však není zasažena pouze evakuovaná zóna kolem elektrárny. Kontaminace radioaktivitou se dostává daleko za hranice evakuovaných oblastí. Po fukušimské havárii je minimálně osm procent plochy Japonska, resp. 30.000 čtverečních kilometrů podle údajů japonského ministerstva pro vědu zamořeno více než 10.000 bequerely césia-137 na čtvereční metr – tyto oblasti se nacházejí od havarované elektrárny až do vzdálenosti 300 km směrem do vnitrozemí. Také lidé, kteří žijí daleko za evakuační zónou, budou muset žít v následujících desetiletích se zvýšenou radiační zátěží. Také černobylská havárie zasáhla rozsáhlá území nejen na Ukrajině a v Bělorusku, radioaktivní mrak několikrát prošel celým územím Evropy a radioaktivní spad tak zasáhl i velmi vzdálená území od vzniku nehody.

www.oizp.cz,  www.ippnv.org

Neznašov – Za kostelem Nejsvětější trojice – za kaplí rodu Berchtoldů – výhled na soutok řek Lužnice a Vltavy

N 49.23462° E 14.38437°

Obec Neznašov se nachází na sever od jaderné elektrárny Temelín, spadá pod obec Všemyslice, která se řadí do vnitřní části Zóny havarijního plánování – do 5 km od JETE.

Zatímco cestou od kostela ke kapli nás celou dobu doprovází pohled na věže jaderné elektrárny, upomínající na neustálé riziko pro zdraví a bezpečnost místních obyvatel. Když vejdeme do prostoru za kaplí, rozprostře se před námi nádherný výhled na soutok řek Vltavy a Lužnice. Alespoň na chvíli tak můžeme při tomto krásném pohledu zapomenout na skutečnost, že blízká elektrárna je tu stále s námi.

Když se podíváme do radiací postižené oblasti kolem japonské Fukušimy (kde došlo k závažné jaderné nehodě v březnu 2011), dochází zde k četným mutacím a deformacím u zvířat. Profesor Joji Otaki z University of the Ryukuys z Okinawy se v uplynulých letech se svým vědeckým týmem zabýval výzkumem mutací u zvířat, a zaměřil se na hmyz a motýly. Tato studie japonských vědců, zveřejněná v loňském roce, prokázala, že jsou mutace objevené u motýlů Zizeeria maha přímým následkem vystavení nebezpečnému záření. Mezi viditelné změny patří deformace nebo zvětšení končetin, tykadel a křídel u těchto motýlů. Modrásci mají také neobvyklou barvu. Většina samiček je neplodných.

Souvislost s jadernou katastrofou japonští vědci prokázali v laboratorních testech. Studie byla publikována v odborném časopise Scientific Reports. Vědci objevili mutace u odebraných vzorků 2 měsíce po katastrofě, ještě větší problém se však projevil u vzorků odebraných ve fukušimské oblasti po dalších šesti měsících. sbírali vzorky motýlů už 2 měsíce po jaderné katastrofě z loňského března. Vědci byli svědky koloběhu života modrásků – od narození po smrt – a začali si všímat abnormalit, které na první generaci, kterou nasbírali u Fukušimy, nepozorovali. Modrásci měli problém s hledáním partnera, rozmnožováním, opouštěním kukel apod. Za šest měsíců se zase vědci vydali na místo havárie a z 10 míst nasbírali další vzorky. Zjistili, že míra mutace je více jak desetkrát větší než u motýlů nasbíraných dříve. Vědci se shodli na tom, že je to zřejmě nejen následek přijímaní kontaminované stravy, ale také výsledek předávání genetického materiálu od rodičů, u kterých ještě nebyla mutace tak patrná.

Tento druh motýla je biology považován za určitý identifikátor stavu životního prostředí. Výsledky nového výzkumu ukazují, že radionuklidy uvolněné po katastrofě vedly přímo ke vzniku četných abnormalit. Mutace genetického materiálu ovlivňuje a bude ovlivňovat další generace potomků, přestože zbytková radiace se už rozpadá. Radiace a následná mutace byla potvrzena celkem ve třech generacích těchto motýlů. Postiženo bylo kolem12% jedinců, kteří byli radiací zasaženi. 18% jejich potomků (druhá generace) také vykazovalo genetické změny. V následující, třetí generaci vzrostlo postižení u 34 % motýlů (a to i přesto, že jeden z rodičů byl radiací nezasažen).

Otázkou zůstává, jak je to u ostatních živočichů v okolí. A hlavně to vyvolává obavy ohledně dlouhodobých následků havárie na lidi, kteří se v době havárie vyskytovali v okolí Fukušimy. I podle vědců z USA je tato studie důležitá nejen pro zvířata, ale i pro lidi.Jaké zdravotní následky kvůli radioaktivní zátěži ještě přijdou, se dá v každém případě předpovídat na základě dosavadních statistik – němečtí lékaři z IPPNW předpokládají v následujících desetiletích zvýšený výskyt srdečních chorob a onemocnění rakovinou.

www.national-geographic.cz, www.oizp.cz

Doplňková lokalita dle vašeho výběru. Přidejte jednu fotku k předchozím čtyřem:

Obec Chvalešovice – s výhledem na Temelín

Patří pod obec Dříteň – nachází se ve vnitřní části Zóny havarijního plánování – do 5 km od JE Temelín

N 49.16142° E 14.31015°

Pohled na Temelín

Zóna havarijního plánování kolem jaderné elektrárny Temelín byla v roce 1997 stanovena na 13 km kolem elektrárny. Dělí se na vnitřní a vnější zónu – vnitřní je v oblasti do 5 km od elektrárny, vnější v okruhu 5-13 km od elektrárny. V této oblasti provádí provozovatel elektrárny, společnost ČEZ, cvičení, také zde zásobuje obce jódovými tabletami pro případ havárie elektrárny a příručkami s pokyny pro obyvatele pro případ nehody.

Otázkou zůstává, zda je tento vymezený 13-km okruh kolem elektrárny dostatečný. Když se podíváme na dosavadní vážné nehody jaderných elektráren v ukrajinském Černobylu nebo japonské Fukušimě, byly nehodami postiženy daleko rozsáhlejší oblasti a museli být evakuování lidé z oblasti 30 km od nehody v případě Černobylu (která zůstává i dnes, 33 let po havárii neobyvatelnou) a více než 20 km v případě Fukušimy. Dokonce i druhá jaderná elektrárna v ČR v Dukovanech má stanovenou zónu havarijního plánování větší, a to s okruhem 20 km.

Záblatí

N 49.1359235 E 14.2870513

Záblatí patří pod obec Dříteň. Dříteň je obcí, kde aktuálně probíhají průzkumné práce kvůli hlubinnému úložisti jaderného odpadu. Oblast se nachází ve vnitřní části Zóny havarijního plánování, na dohled tzv. lokality Janoch, které se týká vyhledávání místa pro trvalé uložení jaderných odpadů.

Zóna kolem Temelína je lokalitou, která je již nyní silně zatížena jaderným průmyslem.

Kromě již zmíněných pozůstatků zpracování uranových rud v Mydlovarech a kromě toho, že se zde nachází jaderná elektrárna, v jejímž areálu je nyní nadzemně skladován vyhořelý jaderný odpad v hale tzv. meziskladu, stala se tato lokalita jedním ze státem vytipovaných míst, kde by se mohlo v budoucnu vybudovat trvalé úložiště vysoce radioaktivních odpadů z obou českých jaderných elektráren (Temelín a Dukovany). Celkem stát vytipoval v republice sedm míst, kde uvažoval toto hlubinné úložiště zbudovat, protože ve všech sedmi lokalitách tento záměr státu vzbudil obrovské protesty mezi obyvateli, byly na seznam přidány i dvě další lokality – v blízkosti stávajících jaderných elektráren – zřejmě s očekáváním, že zde jsou již lidé na jaderná rizika zvyklí a nebudou protestovat. U Temelína se jedná o zmíněnou Janoch jižně od elektrárny, kde nyní probíhají průzkumné práce. Počet lokalit vhodných pro stavbu úložiště se bude snižovat ze stávajících devíti na čtyři v průběhu příštího roku – je velmi pravděpodobné, že lokalita Janoch mezi nimi zůstane. Pokud by úložiště bylo zbudováno právě zde, ekologická zátěž uvnitř této lokality by se do budoucna opět zvýšila.

Konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu ještě nikde na světě nefunguje, je otázkou, zda je vůbec v lidských silách zajistit úložiště tak, aby zůstalo bezpečné na požadovanou dobu několika set tisíc let. Stačí, když se podíváme na odstrašující příklad německého jaderného úložiště v bývalém solném dolu Asse, kde již po několika letech uložení jaderného odpadu dochází k velkým průsakům vody a bude zde muset dojít k opětovnému, velmi nákladnému vyjmutí kontejnerů na povrch a jejich uskladnění jiným způsobem.

Více informací: nechcemeuloziste.cz, oizp.cz

Dobšice a Dolní Kněžeklady

N 49.21175° E 14.48555°

Česká vláda chce v naší zemi stavět další jaderné reaktory, ačkoli je světový trend zcela opačný a mnoho zemí plynule od fosilní a jaderné energetiky přechází k čisté výrobě elektřiny v obnovitelných zdrojích energie. Atomová energetika má nejen v Česku pověst všespasitelného energetického odvětví. Reaktory však vyrobí pouze ca. 10 % světové elektřiny. Nové jaderné elektrárny nepřibývají již dvacet let a elektrárenské firmy prodlužují existenci často obstarožních zařízení. Podle aktuální studie o stavu jaderné energetiky ve světě ze září 2019 je význam jaderné energetiky ve světě stále menší. Tato studie přichází s následujícími závěry:

Podíl jaderné energetiky na globální výrobě elektřiny poklesl k 10%. Tři ze čtyř nejsilnějších světových ekonomik – Čína, Japonsko a Německo – vyrábějí větší množství elektřiny z nových obnovitelných zdrojů (bez započítání produkce vodních elektráren) než z jádra. Totéž platí i o Brazílii, Mexiku, Španělsku, Velké Británii, Holandsku, Jihoafrické republice nebo Indii.
• Elektřina z nových jaderných reaktorů je také mnohem dražší, než elektřina vyrobená pomocí slunce a větru. Náklady na výrobu solární energie se pohybují od 36 do 44 USD za megawatthodinu a klesají, zatímco větrná energie na pevnině přijde na 29 až 56 USD a také je stále levnější. Náklady na jadernou energii se pohybují mezi 112 a 189 USD a mají rostoucí trend.

Stavba nových jaderných bloků se kromě toho neobejde bez rozsáhlých státních dotací. Současná jaderná energetika by na světě nebyla bez dlouholetých přímých státních dotací, úlev a jiných výhod. Zvláště rozsáhlé byly garance pro první postavené reaktory. Podle Mezinárodní energetické agentury utratily země EECD od roku 1974 v průměru 250 dolarů na jeden kilowatt instalovaného výkonu jaderných elektráren (bez započtení množivých reaktorů). Ilustrativní jsou čísla z USA: Jaderné elektrárny v USA dostaly ve svém rozjezdovém období celkem 15,3 dolaru na každou kilowatthodinu vyrobené energie. Pro srovnání: větrné elektrárny jen 0,46 dolaru.

Zelené energetice se často vyčítají státní podpory. Očím veřejnosti však uniká, že obdobných výhod požívá i jaderný sektor. Stavba nových jaderných reaktorů bez státních dotací a záruk dnes není možná. Cena elektřiny z jádra se stává na trhu s energiemi nekonkurenceschopná, stát proto musí poskytovat energetické firmě některou z možných garancí, např. fixně stanovenou cenu elektřiny jako v případě britské jaderné elektrárny Hinkley Point C. I případná stavba nových jaderných bloků v ČR tak bude velkým finančním zatížením státního rozpočtu a českých daňových poplatníků.

www.temelin.cz, www.oizp.cz

Sedlec u Temelína

N 49.17491° E 14.32850°

Ve vnitřní části Zóny havarijního plánování – do 5 km od JE Temelín

Pohled z krajiny na věže jaderné elektrárny Temelín

V roce 2020 a 2022 bude JE Temelín potřebovat prodloužení provozní licence – proběhne toto povolení dalšího provozu JE Temelín bez procesu EIA, tedy hodnocení vlivů na životní prostředí podobně jako v Dukovanech?

Podle rozhodnutí Evropského soudního dvoru o blocích britského jaderné elektrárny Doel 1 a 2 je nutné při prodlužování provozu provést hodnocení vlivů na životní prostředí, a to především s ohledem na stárnutí jednotlivých komponent jaderné elektrárny. Britský soud rozhodl, že pokud mají výše zmíněné bloky JE Doel zůstat v provozu, musí proběhnout toto hodnocení vlivů na životní prostředí. Většina jaderných elektráren totiž byla projektem designována na 30 nebo 40 let provozu, nyní se tato projektovaná životnost často překračuje, v případě českého Temelína i Dukovan se však nyní počítá s dalším prodlužováním provozu až na 60 let. Je tak logické, že by takové prodlužování za dobu plánované životnosti mělo být znovu přezkoumáno z hlediska jeho vlivu na životní prostředí a především rizik na zdraví obyvatel, a to i přesto, že to dnešní česká legislativa nepředepisuje.

www.oizp.cz


Pavel 25.10. 2019

Související příspěvky

  • No related posts found
OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Konečné uskladněn

Ani 70 let po nastartování jaderné energetiky neexistuje nikde ve ...

DIGITAL CAMERA

Proti rozšiřován

Němečtí Zelení požadují od německé spolkové vlády, aby se jasně ...

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Rakousko: Köstinger

Česká republika chce podle slov českého ministra průmyslu a obchodu ...

Uloziste

Problémy s uskladn

Remlingen – V úložišti jaderného odpadu v německém Asse u ...

JE-Evropa

Francouzský provozo

U stavebních komponent jaderných elektráren se měl vyskytnout výrobní problém. Paříž ...

OZE

Význam jaderné ene

Jaderná energetika je stále častěji zmiňována jako možná alternativa pro ...

ekologie

Německo: Obnoviteln

Podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny se v druhém ...

fukushima

Japonsko zvažuje vy

Skladovací kapacity pro kontaminovanou vodu z Fukušimy pomalu dochází. ...

Atomkraftwerke-Japan

Nový japonský mini

Nový japonský ministr životního prostředí Šinjiro Koizumi si přeje, aby ...

Gundremmingen

Mnohé jaderné reak

Podle německé zelené političky chybí u celkem 18 jaderných reaktorů ...

Dukovany

Staré jaderné blok

Poté co Evropský soudní dvůr v uplynulých dnech označil prodloužení ...

Anschober

Hornorakouský zemsk

Na „nebezpečné vyhrožování“ provozovatele jaderné elektrárny Temelín, firmy ČEZ, si ...

mapa-ulozist

Nabídka peněz za u

Česká vláda chce přesvědčit obce penězi/ nabídka peněz vyvolala nevoli ...

Dukovany

Česká republika ch

Česká republika bude dál rozvíjet jadernou energetiku. „Není žádná jiná ...

OZE

Sylvia Kotting – U

Předsedkyně výboru životního prostředí německého Zemského sněmu, zelená poslankyně Sylvia ...

Uloziste

Starý spor kolem no

Mnichov /Hannover – Dva roky po obnoveném začátku hledání vhodného ...

Svycarsko-JE Dungenes

Výzkum veřejného

Curych – 64% Švýcarů se vyslovilo pro ukončení jaderné energetiky. ...

Dukovany

Porucha při najíž

Po ukončení údržby druhého bloku české jaderné elektrárny Dukovany, která ...

JE-Evropa

Spuštění belgick

Brusel (dpa) – Spuštění belgického jaderné elektrárny Tihange 2 v ...

Phillipsburg

Německo: JE Philipp

Po zjištěném defektu na nouzovém agregátu je druhý blok německé ...

Brokdorf

Německo: jaderná e

Německá jaderná elektrárna Brokdorf je odstavena, i když podle plánu ...

KKW BEZNAU, KKB, ATOMKRAFTWERK BEZNAU, REAKTOR, ATOMSTROM, ATOMKRAFT, ATOMKRAFTWERK, KERNKRAFT, KERNKRAFTWERK, KKW, AKW, ATOMENERGIE, REAKTORBLOCK 1, REAKTORGEBAEUDE 1, BEZNAU 1,

Švýcarsko: Jadern

Jaderná energetika: Švýcarská jaderná elektrárna Bezna I v Döttingen ...

Uloziste

Evropský poslanec L

Evropský poslanec Lukas Mandl vystoupil společně s oblastní ÖVP proti ...

ekologie

Povědomí o životn

Tiskové prohlášení německého Spolkového ministerstva životního prostředí, ochrany přírody a ...

Uloziste

Německo: Hledání

Gorleben / Berlín – Podle odbornice strany Zelených v oblasti ...

Uloziste

Dolnorakouské regio

Česká vláda pokračuje ve svém hledání vhodného místa pro trvalé ...

Dukovany

Rozvoj jádra v Čes

V případě stavby nových jaderných bloků se chce český stát ...

index

Fotografie na výsta

DÜSSELDORF – Výstava „Fukušima – varovné připomenutí“ v Düsseldorfu ukazuje ...

Gundremmingen

Jaderná energie: ko

S politicky vynuceným odchodem od energetických technologií má již Německo ...

VB-reaktory

Antiatomová politik

Horní Rakousko – Rok 2019 bude rozhodujícím rokem pro další ...

    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ