S politicky vynuceným odchodem od energetických technologií má již Německo zkušenost. Spor o využívání jaderné energie byl však jedním z největších společenských konfliktů této spolkové republiky.

Již od 70.let minulého století docházelo pravidelně k protestům, demonstracích, blokádám, sabotážím, obsazování stavenišť, pouličním bitkám a k nekonečným soudním procesům ohledně asi dvaceti jaderných bloků, které byly v Německu v provozu.

Bývalý spolkový kancléř Gerhard Schröder (SPD) a ministr životního prostředí Jürgen Trittin (Zelení) proto jednali již v roce 200 s energetickými koncerny. Bylo dohodnuto, že se provozované bloky postupně budou uzavírat. Ale teprve jaderná katastrofa, ke které došlo v roce 2011 v japonské Fukušimě, vedla k definitivnímu politickému rozhodnutí o ukončení jaderná technologie v Německu. Toto rozhodnutí bylo přijato spolkovou vládou i německým parlamentem, přičemž stanovený termín pro odstavení poslední německé jaderné elektrárny byl rok 2022.

Současný stav jaderné technologie v Německu je takový, je se provozuje ještě sedm jaderných bloků, které vyrábí elektřinu. I těchto sedm zbývajících jaderných bloků čeká demontáž, a sešrotování, bude následovat uskladnění kontaminovaného odpadu a odškodnění jaderných koncernů. Velkou výzvou Německa je nyní, kromě jádra vystoupit také z uhlí, a udržet přitom stabilitu dodávek elektřiny jako dosud.