logo OIŽP

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.

stav temelina 1.blok 1.blok JE Temelin pracuje na plny vykon stav temelina 2.blok 2.blok JE Temelín pracuje na plný výkon


Petice Chytrá energie

Desetiletí velikých slibů a obrovských prostředků stále proudících do výzkumu jaderné fúze. Výsledek je v mlžných dálavách dalších desetiletí. Proč nás fúzní projekt přitahuje?I když na světě úspěšně pracuje v posledních několika letech mnoho obnovitelných zdrojů energie a stále rostoucí zájem o jejich další instalace podněcuje výzkum a vývoj účinnějších zařízení, spoléhají stále někteří na technologie, o jejichž uvedení do provozu se pořád jenom hovoří. Klasickým příkladem je masivně podporovaný výzkum fúzní technologie, jejíž brzké dokončení se již přes 60 let slibuje a stále před sebou hrne minimálně pětadvacetiletou lhůtu do spuštění.

Co pamatuji, nejméně půl století, se hovoří o jaderné fúzi jako prakticky nekonečném zdroji čisté energie, která nás může posunout k technologickému skoku, k čistému průmyslu, ke hvězdám, k pochopení života,.. (a také ještě k větší spotřebě čehokoliv)… protože veškerá činnost je vázána na spotřebu energie.

Podle českého fyzika plazmatu Jana Procházky není pravděpodobné, že by fúzní reaktor byl komerčně dostupný před rokem 2090; italský odborník Giuseppe Cima, jenž působil na řadě špičkových pracovišť (Euratom Culham UK, ENEA Frascati, CNR Milan a Fusion Research Center Austin), považuje budoucí cenu fúzní technologie za mnohem vyšší, než je současná cena z obnovitelných zdrojů. Soudí, že výzkum a vývoj do komerčního stádia fúzního reaktoru by ještě mohl trvat padesát let.

Proč stále vynakládáme veliké peníze a zdroje na fúzní technologii? Je to exemplární příklad lidské slepé víry v megalomanskou technologii a její zázraky? Když se podíváme na fotovoltaiku, větrnou energetiku či akumulaci energie vidíme v posledních patnácti, dvaceti letech explozi invencí a ohromující rozvoj technologií, spojené s prudkým poklesem ceny a nárůstem objemu instalací. Jak bude vypadat situace v obnovitelných energiích za dvacet let, nelze asi přesně odhadnout, ale cena, technologie a šíře aplikací budou nesporně ještě příznivější než dnes.

Proč tedy fúze? Pro určitá vědecká centra se jedná o velmi zajímavou možnost vědeckého uplatnění, dobrých platů a (zatím) zajištěné budoucnosti. Každý malý úspěch přináší mimořádný zájem veřejnosti a medií. Výzkum je stimulován osobním zájmem a samozřejmě politicky. Každý politik, jenž tento výzkum podporuje nebo o něm hovoří, má v očích veřejnosti řadu pozitivních hlasů k dobru. Podporuje něco tak trochu tajemného, velmi perspektivního, něco, co (údajně) jedním vrzem řeší největší problémy lidstva.

Na světě jsou dvě centra, kde se vyvíjí termojaderný reaktor TOKAMAK a ITER. Jejich výzkum a experimentální provoz dotují vyspělé státy světa, v případě ITER celkem 35 států. Počínaje rokem 2016 se očekává, že celková cena výstavby experimentu bude přesahovat 20 miliard EUR, po několika zvýšeních v minulých letech. Euratom přispívá 34% celkových nákladů. Tento reaktor má ověřit možnost výroby tepla a nebude produkovat žádnou elektřinu.

Jádro evropského reaktoru ITER umístěného ve francouzském Cadarache by mělo mít 30 metrů v průměru a bude 20 metrů vysoké. Jedná se o komplexní zařízení, jež je mnohonásobně komplikovanější, než výkonem ekvivalentní jaderný štěpný reaktor a má desetinásobný objem. Obrovské rozměry komerčních fúzních zařízení plynou z poměrně nízké hustoty plasmy a předpokládá se, že by jádro fúzního reaktoru vážilo 30.000 tun, což pro srovnání odpovídá hmotnosti 26 prázdných vlaků, každého o padesáti čtyřnápravových vagonech. V podloží reaktoru je umístěno 200 tisíc kubických metrů betonu.

Fúzní experiment s laserem, provedený v USA, v National Ignition Facility, ukázal, jak obtížné a drahé je vyrobit denně jeden fúzní mikrovýbuch. V reálném provozu fúzního reaktoru by byly mikrovýbuchy potřeba stokrát za sekundu, po mnoho let.

O předpokládané technologii se celá léta mlží. Tvrdí se, že fúzní reakce nebude produkovat radioaktivní odpad – přičemž při reakci deuteria s tritiem (těžkého vodíku se supertěžkým) vzniká neutronové záření a jeho působením škála izotopů, mezi nimi i radioaktivních. Potřebné tritium se na zemi nevyskytuje, a proto jej bude nutno vyrobit reakcí v reaktoru, či přímo v termonukleárním zařízení, opět za vzniku radioaktivního záření a izotopů. Z fúzního reaktoru bude odcházet směs radioaktivního tritia a helia. Plynný, vysoce toxický radioaktivní odpad. Reakce samotných deuteriových jader, při níž by se žádný neutron neuvolňoval, a jaká probíhá v nitru Slunce, se zatím v pozemských podmínkách nezdařila.

Jiná teoretická možnost, o níž se uvažuje, spočívá v jaderné fúzi 3He a deuteria. Tato reakce je skutečně čistá, protože při ní nevznikají žádné neutrony. Má ale jiný háček, v tomto případě nemalý. Izotop helia 3He je velmi vzácný a v současné době se získává z přírodního zemního plynu nebo z jaderného reaktoru CANDU provozovaného s přírodním uranem. Celosvětová roční produkce tohoto plynu je 1 kg. V poslední době se zjistilo, že měsíční prach obsahuje do 50 mg 3He na tunu. Pro samotné zásobování USA by bylo ročně zapotřebí asi 25 tun tohoto izotopu, tj. asi jeden náklad bývalého raketoplánu. To by samozřejmě vyžadovalo vybudování měsíčního průmyslového závodu a kyvadlové lety. Celkové zásoby izotopu 3He na Měsíci se odhadují na jeden až pět milionů tun a podle Ouyang Ziyuan, vedoucího vědce čínského programu pro využití Měsíce, by helium mohl o zásobovat zemi po dobu 10 000 let.

Bylo by takové zásobování jistější a bezpečnější než kombinace energie větru, slunce, vody, moří, biomasy a zemského tepla na domácí planetě? Kolik lidí by si mohlo dovolit koupit elektřinu, k jejímuž zajištění by byly potřeba kosmické lety – nejdražší lidská technologie? Jedinou výhodou tohoto systému by bylo, že celou energetiku by měla v ruce skupina manažerů, majitelů a jejich politických spojenců – byla by to ale jen jejich výhoda. Co by to, kromě drahé a centrálně vyráběné energie, přineslo ostatním?

Nebylo by lépe prostředky na výzkum jaderné fúze směrovat do výzkumu, vývoje a výstavby obnovitelných zdrojů energie a do technologií fixace uhlíku z atmosféry?

Autor: Milan SmržZdroj: https://milansmrz.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=681185

Pavel 07.10. 2018

Související příspěvky

  • No related posts found
pozar-radioaktivita

Požár v jihokorejs

Ve výzkumném centru pro jadernou energii v Jižní Koreji došlo ...

uheelna elektrarna

Španělsko chce do

Španělsko chce definitivně odstavit své poslední jaderné reaktory a uhelné ...

demonstrace-traktory

Německo: Antiatomov

Stovky lidí demonstrovaly v antiatomovou kolonou vozů a traktorů proti ...

Jaderny transport do JE Temelín

Protesty v Německu:

[caption id="attachment_5732" align="alignnone" width="300" caption="Jaderny transport do JE Temelín"][/caption] Kontroverzní jaderný ...

15_09_14_12_20_je_temelin

Jižní Afrika zasta

Jižní Afrika oznámila, že nebude stavět ruské jaderné elektrárny. Ruský ...

Rudi

Horní Rakousko prot

Horní Rakousko – Zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober ...

Schweiz-AKWs

Švýcarský student

Pro svou samostatnou dlouhodobou práci si švýcarský student zvolit opravdu ...

Isar-Nemecko

Německo: Jaderné e

Některé jaderné elektrárny snižují výkon, protože teplota v řekách je ...

jaderne bloky+znak

Dostavba jádra má

Nejen v Česku se protahují přípravy na dostavbu jaderných bloků. ...

Fessenheim-Francie

Problémy francouzsk

Uvedení nové francouzské jaderné elektrárny Flamanville do provozu se zpožďuje ...

Rudi

Evropský soudní dv

Velká nevole odpůrců jádra: Rakouská žaloba proti státním příspěvkům Velké Británie ...

Fessenheim-Francie

Odstavení jaderné

Francouzská energetická firma EdF měla původně v plánu svou starou ...

cattenom3

Američtí vědci po

Vědci americké univerzity Carnegie Melon Pittsburgh očekávají, že i v ...

Dron Greenpeace

Greenpeace nasměrov

Tato akce měla podle Greenpeace poukázat na extrémní zranitelnost budov ...

Kinder-aus-Tschernobyl-in-Hannover

Černobylské děti

Ca. 500 chlapců a dívek z blízkého okolí havarované jaderné ...

Endlager-Deutschland

Finsko: První kone

Helsinki – V mnoha zemích se od jaderné energetiky odstupuje. ...

energetika

NEC konference: Jade

Horní Rakousko / Praha – Jaderný odpad. Nikdo ho nechce, ...

jaderne palivo

Stovky jaderných tr

Německá spolková vláda informuje: od roku 2011 bylo v německých ...

Fessenheim-Francie

Francie: Dva roky od

Ve francouzské jaderné elektrárně Fessenheim se má v pátek po ...

Paks

Žaloba proti jadern

Lucembursko – Před dvěma týdny podalo Rakousko svou žalobu proti ...

radioaktive-fasser

Německé město Han

Hanau – Německé město Hanau (ve spolkové zemi Hessensko) se ...

jaderne palivo2

Defektní palivové

Brunsbüttel / Kiel (dpa) – 13 defektních palivových tyčí z ...

Endlager-Deutschland

Německo: Bund Natur

Podle bavorského spolku Bund Naturschutz (BN) je ohrožena bezpečnost jaderných ...

Asse-sklad

Německo požaduje v

Waldshut – Německá spolková vláda požaduje od sousedního Švýcarska vstřícnost ...

Paks

Rakousko podá žalo

Rakouská ministryně Köstinger chce proti rozšiřování maďarské jaderné elektrárny postupovat ...

Isar-Nemecko

Německo: jaderná e

Po téměř 34 let provozu zastavuje blok B německé jaderné ...

radioaktive-fasser

Německo: Dozorný

Berlín – Šéf Dozorného úřadu pro hledání jaderného úložiště varoval ...

Endlager-Deutschland

Německo: Úložišt

Rozruch v Sieku u Hamburku: Obec s 2.000 obyvateli by ...

cernobyl_sarkofag_novy

Ukrajina: Práce na

Závěrečné práce na obří ochranné obálce nad ruinou havarovaného jaderného ...

japonsko_vlajka

Jaderné elektrárny

Jsou v japonských reaktorech vestavěny také sporní kovy od firmy ...

e-mail:
    Tel., Fax: +420 386 350 507
    E-mail: oizp@oizp.cz
    RSS 2.0
    OIŽP - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí o.s.
    Kubatova 6
    370 04 České Budějovice, CZ